Starověké civilizace    
antika
Žádná, ani sebemenší civilizace nezanikla bez toho, aby nezanechala lidstvu nějaký pomník lidských schopností.
Theodorich Veliký/Východogótský král/:
            ,,Odpovídá starobylým a osvědčeným zvykům přinášet k lidskému užitku poklady, které jsou uschovány pod zemí a neponechávat zemřelým to, co může ještě pomáhat živým. Protože to, co je zakopáno ... nepřináší užitek na žádný způsob . Z tohoto důvodu nařizujeme, abys všude, kde bude na základě tohoto pokynu veřejně vyhlášeno hledání zlata a stříbra, toto bez váhání vydobyl na světlo světa. Respektovati musíš to, co slouží mrtvému , zbytky popela, které jsou v mauzoleu, sloupy a mramor zdobící hrobky. Naproti tomu poklady, které v nich spočívají, patří vládě živých. Je náležité brát zlato z hrobů, kde už žádný pán není."
Historie je plná civilizací, které zanikly v moři času. Vždy přišel silnější národ, který zničil tuto malou civilizaci především vojensky, ale často převzal něco z jejich kulturního bohatství. Musím však podotknout, že i na školách se učí, že byli Egypťané, Řekové a Římané nic víc.
Kde jsou
Etruskové
Foiničané,
sumerové ,
Babyloňané,
Chetité
Mykéňané, Kréťané a další?
Národy povstaly z minulosti povstaly ze své nevědomosti, zaskvěly se na slunci civilizací a byly podrobeny. Mnohé z nich podrobily jen vojensky silnější národy, a tak jak je z historie tisíckrát známo, že zbraně velmi často vítězí. Mnohdy však vítězové zbraní byli poraženi na kulturním poli a převzali moudrost poražených. Lidská minulost je krvavá, války násilí, vraždy, jen silnější vyhrál. Člověk se snažil jít dopředu pomocí moudrosti, filozofie , jenže vždy zvítězila síla zbraní. Na co nám je útěcha, že síla ducha vítězí. Jistě, v minulosti byly mnohé války vyhrány moudrostí a strategií, jenže při nich tekla nevinná krev, a ta nemá s moudrostí nic co dělat. Je však bláhové si myslet, že se lidstvo změní a že utvoří společnost, v níž se nebude používat násilí, protože se vždy najdou lidé, kteří využijí své síly k tomu, aby prosadili své názory. Jim nezáleží na tom, co si myslí druzí, prostě jen chtějí mít moc nad jinými.
Sokrates:
..-Což nevíš, že nad matku i otce, i nad všechny ostatní předky je ctihodnější a vebnější vlast? Vlast je třeba ctít, a jesliže se hněvá, máme ji ustupovat a chlácholit ji víc než otce. A buď působit, aby změnila mínění, anebo dělat cokoli poroučí. Klidně snášet, jestli-že přikazuje, něco trpět, ať to jsou rány či vězení nebo boj, v němž má být člověk raněn či zabit. Tak se to musí dělat, tak je to spravedlivé. Nesmíme uhýbat ani ustupovat , ani opouštět svoje místo, nýbrž v boji, před soudem a všude musíme dělat, co poroučí obec a vlast."