Na tomto světě je spousta záhad, spousta věcí, které normální člověk nepochopí. Když se někoho zeptáte na podstatu molekuly, 99% lidí tuto podstatu neumí vysvětlit. A to jedno procento o té podstatě napíše knížku. A i když člověk neví, jaká je podstata molekuly a ani ji nikdy neviděl, věří, že molekuly jsou podstatou hmoty. Naproti tomu lze jednou větou říci, a bůh stvořil molekulu k obrazu svému, a stačí jen mít pevnou víru ve svého boha.
Již od počátku lidstva se lidé dělili na ty, kdož věřili v boha a na ti ostatní. Ale až poslední roky lidstva někteří lidé pochopili, že není třeba boha.
Život vznikl z neživé hmoty. Věta, která straší každého poctivého věřícího. Jak je možno uvěřit v něco tak nepravděpodobného, v něco tak nesmyslného. A přeci někteří uvěřili. Na druhé straně věří, že život vznikl pouhým přáním jakési bytosti, která stvořila život z ....ničeho.Ale možná právě v tom tkví strach věřících. Vždyť my ateisté popíráme bytost, která je hodná, která vše odpustí, která nás dovede do ráje. Bytost, která slibuje vše krásné, co nemáme na světě, slibuje přesto, že by to mohla změnit.

Život mohl vzniknout jen ze života. Dokonalý tvor mohl dát vzniknout životu, ne náhoda. A tak na rozdíl od evoluce, která hlásá vývoj, náboženství říká, že stvořený život je na nižší úrovni než jeho stvořitel, a tak se zdá, že každý vznik života má za příčinu, že kvalita života klesá....
Jak však vznikl člověk?Opravdu se vyvinul z opice?Nebo byl stvořen inteligentní bytostí(bohem)?
gen.:1.27....Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil....
GN1.29.... A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm ....
Gn.: 1.30 ....Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrma každou zelenou rostlinu. A stalo se tak ....
Rajská to hudba pro vegetariány a ochránce zvířat.
Chápu, že pro mnoho lidí je těžké uvěřit, že život vznikl náhodou, že někdy v minulosti se možná v jakémsi malém rybníčku potkali dvě molekuly a pak postupně se vyvíjeli až z moře vylezli jako ještěři a pak se zase vyvíjeli a náhle se z nich stali lidé.I pro mne jako obyčejného člověka,pro kterého chemie a biologie je něco nepředstavitelného je tato teorie nepochopitelná.Ale pro mne je nepochopitelný i vznik vesmíru,vznik planet,jejich pohyby.ale je to vlastně možné?Jsem obyčejný člověk ,který žasne nad tím,že letadlo se udrží ve vzduchu a přesto se udrží.Věřím tomu protože jsem v letadle seděl.Je pro mne nepochopitelná krása velkého kaňonu v Americe,ale nikdy jsem tam nebyl. A přesto kaňon i Amerika existuje.Nemusím věřit jen v to co vidím,slyším,cítím, ale i v to co mi někdo podle mne logicky vysvětlí.Když vidím že tady vyrostl strom věřím,že vyrostl i jinde,kde jsou podobné podmínky. Každý z nás by měl mít právo se rozhodnout, čemu uvěří a co bude pro něj důležité. Evoluční teorie, kde každý nese odpovědnost, nebo teorie o bytosti, která z nás sejme břímě odpovědnosti.

Je spousta věcí, kterých se bojím: pavouci, hadi, zubař či injekční stříkačka a další. Nejvíce se však bojím smrti. Smrt - poslední instance našeho života. Smrt, kterou nelze obejít, podplatit ani se jí vykoupit vírou v boha, který nám zajistí nesmrtelnost. Teď, když jsem v polovině svého života si uvědomuji, jak je těžké přijmout smrt jako fakt, ještě těžší je však myslet si, že smrtí náš život nekončí. Snad právě tento strach mě donutil napsat tuto stránku. Prostě proto, abych něco dělal, aby po mě něco zůstalo. Smrt tímto neošálím ani neumluvím. Před smrtí jsme si všichni rovni a všichni sami. Můžeme před ní utíkat zdravou výživou, sportem či meditací. Vždy nás dostihne. Nevím, jaké to bude, ale děsím se chvíle, kdy pochopím, že se blíží. Příroda má pevné zákony. To, co se zrodilo, jednou i umře. Jen bláhový si může myslet , že slunce je věčné. Proč by měl být věčný člověk? Bát se smrti je přirozené, stejně jako odmítat nad tím vůbec uvažovat. Většina z nás nad tím raději nepřemýšlí.             &nbs

/Otevřete-li náboženskou knihu, během prvních kapitol se dozvíte, jak lidstvo strádá, jak je zasaženo nenávistí, jak lidská srdce jsou plná bláta a hniloby, smrt, která přišla skrze pád člověka, ale Kristus lidstvo zachrání./ A pak to přijde, neustálé omílání toho, jak je Kristus dobrý, spravedlivý. Každá kniha tuto dobrotu cituje na každé straně aspoň třikrát. Snad, aby i obyčejný křesťan pochopil, že Kristus je opravdu dobrý. Někdy tato chvála vypadá, jakoby se sám autor přesvědčoval, že je pravda, že Kristus je dobrý a spravedlivý.
A tak ateista i křesťan mají svoji víru. Materialista věří člověku, křesťan Kristu. Církev neustále tvrdí, že člověk je přirozeně špatný, materialista tomu nevěří a hledá dobro.
Kdo nebo co rozhodne o pravdě: bůh nebo člověk? Kristus nebo ty? A co je vlastně pravda? A co dobro? Co je špatné nebo co je dobré? Na tyto otázky si musí člověk odpovědět sám, nebo přijmout odpověd druhých. Co je lepší? Jít po vlastní cestě nebo jít vyšlapanými cestami druhých, o kterých nevíme kam vedou?

Proč?