Konec roku.
Konec roku mnohé z nás nutí k zamyšlení. O tom co jsme udělali, o tom co jsme neudělali. Je
na každém z nás, zda si uvědomí co ztratil či získal. Není v lidských silách pochopit
zisk či ztrátu druhých. Můžeme je jen přijmout. Každý z nás by měl občas udělat těčku
za uplynulým životem. Ač nerad, musím přiznat, že za rok 2001 jsem ztratil více než jsem
našel. Člověk ztrácí iluze, přátele nebo jen lidi, s kterými si pokecá. Jednu věc jsem však
neztratil. Svoji víru v lepší svět.
Jsem obyčejný člověk, který chce a má možnost publikovat svoje názory. Nemusíte s nima
souhlasit.
V dnešním světě je mnohdy těžké uchovat si čistou hlavu a své názory. Lidé se neustále
pachtí
za něčím, chtějí předhonit sousedy a zuří, když si někdo známý koupí nové auto.
Člověk je celý život bombardován názory tzv.moudrých v televizi, rádií, novin. Jak
si má
normální člověk uchovat svoji identitu? Už jsem rezignoval na poslech rádia, které
neustále omílá stejné hity, které mě nic neříkají. Nemám však proti nim nic. Když se
někomu líbí...
A co poslouchám já?
Různou muziku podle své nálady. Pro odreagování Bethovena/jeho devátá je to nejlepší,
co bylo napsáno./
Mám rád vážnou muziku, při tom se člověk krásně uvolní a práce taky přibývá. Když se
potřebuji vybouřit, poslechnu si tvrdou muziku
Vitacit, Arakain, Heeloween atd. Ale poslechnu si i cikánskou muziku, protože jak mi
jedna cikánka řekla, je o životě
a chytne za srdce. A ta dnešní muzika? Poslouchám-li A teens říkám, si jak krásná
muzika byla, když to hrála a zpívala ABBA
, ale A teens. No nic, když se to někomu líbí.
Každý z nás má rád jistý hudební styl, každý z nás má rád jinou skupinu. Jistě, jsou zde jakési
fenomény jako je Lunetic, Holki a jiné. To jsou však fenomény dělané uměle. V dnešní době stačí čtyři kluci, co hopsají po pódiu a
umí trochu zpívat. Vezme-li je pod křídla nějaká agentura, může pomocí masivní reklamy z nich udělat idoly. Je to tak
špatné? Lunetic neposlouchám, ale narozdíl od jiných si myslím, že pokud se někomu líbí, ať je poslouchá. Každá hudební skupina přinese něco. A pokud
poskytne aspoň jednomu posluchači spokojený den, pak dosáhla větší slávy než ti přísní hudební kritici, kteří sice kritizují, ale v podstatě nic
lidem nepřináší. Vždy jsem trochu smutný z toho, když někdo dokáže pomlouvat něco, co sám neumí. Je to však normální.
V této republice je zcela normální, když lidé kritizují to, čemu nerozumí. Poslouchám Kelly Femily a nestydím se za to.
Mám rád Bethowena, vážnou muziku, ale občas si poslechnu tvrdej rock.
To mě vede k jednomu zamyšlení. Firmy produkující CD si neustále stěžují, že přicházejí
o miliardy pirátským kopírováním CD. Jenže firmy nabízející CD s písničkami Šmoulů
, Toma a Jerryho jen parazitují na popularitě těchto seriálů. Není to jen jakési jiné
kopírování? A takzvané vydávání populárních písniček nahrávaných bezejmennými zpěváky.
Ani nevím, jak dopadl skandál se skupinou Lunetic -zpívala sama nebo to bylo nahráno
předem? Playback je skvělá věc.
Většinou si člověk myslí, že základním předpokladem státu a společnosti je
zajistit občanům
spokojený život a možnost věnovat se nejen práci, ale i koníčkům. Je bláhové si
myslet, že v tomto čase
má každý z nás možnost věnovat se koníčkům, které nás baví. Ovšem ta možnost je
limitována finanční situací.
Mám rád staré knihy, ale nemohu si dovolit na to vyčlenit víc jak 300 kč měsíčně,
a tak si nikdy nekoupím skvost.
Ale nijak mě to nedeprimuje. Je to jen dalším důkazem, že za peníze lze koupit vše.
V konečném důsledku i zdraví. Ten, kdo je bohatý může, se objednat k lepším doktorům, zaplatit
si lepší léky.
Peníze jsou zároveň vstupenkou ke svobodě. Svoboda tzv.stavu bez peněz je velice
relativní.
Letní čas
Tak nám zase zavedli letní čas. Je to dobře nebo špatně? Lidé se přou a známý pekař
brojí a dává to k ústavnímu soudu.
Mnozí říkají, že to přináší ekonomické úspory, jiní, že to přináší jen zdravotní
potíže a přechod znamená jen problémy.
Jak je to doopravdy se asi těžko dozvíme, snad, až lékařská věda trochu povyroste.
Co však znamená ta hodina posunutí?
Míň spánku ? Ne, vždyť spíme stejně
Sluníčko zapadá v létě později. Toto je fakt. Člověk už od nepaměti byl vzhůru
až do západu a pak šel spát. A tak děti
jdou spát v létě později. Nechápu, jak můžou lidé brojit proti letnímu času, když
se ráno vstává se sluníčkem
a večer je světlo dýl. No ta bene za čtrnáct dní si ani nikdo nevzpomene na nějakou
změnu času. Čas je pořád stejný.
Názor, že změna času má vliv na člověka, je dosti zaváděj
ící. Možná větší vliv má konec zimy. Vždy se však najdou lidé
, kteří rádi bojují proti větrným mlýnům a problémy jiné je n
ějak nazajímají. Možná, že budou chtít po přírodě, aby léto by
lo i v zimě.
Pocit nicnedělání.
V televizi a i v novinách často slýcháváme názor, že někdo nezná nudu. Že ji nechce
zažít.
Já narozdíl od nich
si myslím, že nuda je potřebná. Člověk by se měl vědomně denně aspoň jednou nudit.
Odpoutat se od světa, od shonu
a prostě jen tak sedět, ležet. Musím říci, že mi to osobně pomáhá. Člověk si najednou
uvědomí, že nejen prací je člověk živ.
Uvědomí si, že je spousta jiných věcí v životě. Musím se pousmívat nad tím, jak moudří lidé
praví, že se nikdy nenudí a že nuda by je zabila. Možná právě proto, že se nikdy
nenudí, nás ostatní krmí svými bláboly, jako teď možná krmím já. Člověk potřebuje občas vypnout,
je krásné občas vypnout, prostě jen tak se nudit. Jistě lze namítnout, že lenošit není
dobré. Ale to většinou namítají ti, co po většinu času nic nedělají nebo ti, co si myslí, že
bez nich to nejde. Oba dva případy mi připadají pokrytecké, ale zcela normální.
Vegetariáni
Jíst maso nebo nejíst?
Je maso opravdu tak nezdravé, jak se nám to někteří snaží podsunout? A nebo je tak
zdravé, jak se nám to snaží podsouvat výrobci masa? Odpověď je zase jako obvykle
někde uprostřed. Člověk je již od přírody všežravec. Tak proč bychom to měli měnit. Pokud
někomu nechutná maso, ať ho tedy nejí. Mě nechutná čočka, a tak ji nejím, ale ti, co
ji jedí, mi nepřipadají nenormální či úchylní. Ono je spousty věcí, co bychom neměli. Strašně
rád si dělám ráno silnou kávu. Vím, že to je nezdravé, ale mě chutná a dostává mě do
formy. Kdybych ji neměl, taky budu normální, ale něco by mě scházelo. Mnohem více mě
vadí, když rodiče nutí nejíst maso děti, aniž tuší, co to s nima udělá v dopspívání. Nedat
dětem čokoládu je podivné, ale lze to chápat. Nedat ji jim však jen proto, že čokoládu
nemám rád já, je zvrhlé. Možná, že řešení je mnohem prostší, než si myslíme. Každý nechť
sám rozhodne, co chce jíst a ať to jí s mírou.
Předstírání aneb kdo jsme?
Kažý z nás občas něco hraje. Na tom nevidím nic špatného. Někdy toto hraní přeroste
v naší jistotu, že se to, co jsme hráli, opravdu stalo. Člověk je tvor zajímavý a každý
je jiný. Bohužel strašně moc lidí se chce zalíbit ostatním. Ostatní chodí do hospody,
a tak tam budu chodit taky. Ostatní fandí fotbalu, a tak budu taky. Taky jsem jeden
z těch, co hrají. Mám se za to stydět nebo ne?
Odpověd si musí dát každý sám.
Strašně rád bych byl geniální počítačový génius, protože v současné době počítače
letí. Ale moje stránka je dokladem toho, že jsem amatérem a taky jím zůstanu. Můžu se s tím
smířit a nebo předstírat, že se to určitě jednou zlepší. I když asi bude tato stránka
jen horším průmerem.
Jsem jen obyčejný kluk, nepachtím se po penězích, takže manželka
mi vyčítá, že nědělám kariéru. Často lenoším a prostě jen tak ležím.
Tereza Pergnerová
Na internetu jsem si přečetl, že tento, kdysi idol, mládeže nafotil porno fotky. Holka
, která rozhýbala hitparádu Eso. Narkomanka, která se nebála o tom hovořit. Nebo ženská, která
nafotila pornofotky. Jak se na ni bude vzpomínat? Asi nijak prostě, jenom holka, která pro
peníze udělá vše. Je mi ji trošku líto, nevím, proč to udělala, ale každý by měl mít
svoje hranice důstojnosti. A ona možná tu svou hranici překročila. Možná, kdyby vystoupila
v televizi, lidé by ji poslali nějaké peníze. Ale jestli toto dělá tzv.idol, pak se nemůžeme
divit, jaká mládež nám vyrůstá.
Rodina
V poslední době padá poslední bašta našeho lidství - rodina. Spousta lidí již uvažuje, že
bude žít jen tak na hromádce či sami. Rodina už není to, co bývala. Spousta rodičů se
vidí jen když lezou ráno z postele. A s dětmi jen když se uvolní v sobotu tak na výlet. Vždyť
jim stačí koupit pokémona či jinou hračku. Málokdo si uvědomuje, že rodina je základ
společnosti a společnost je nutná, aby lidstvo jako takové přežilo. Kde jinde se naši
potomci naučí, jak vést správný život, co je dobré a co špatné. Nebo si
snad máme myslet, že naše děti nučí dobrému chování ulice? Rodina, to je okov, který
musíme nést, aby lidstvo šlo dál. Jistě, teď je velkou módou emancipovaná žena, ale kdo
ji nahradí? Lidé zapoměli, že být rodič není jen povinnost, ale převážně odpovědnost
za budoucnost. Co se člověk naučí v prvních letech svého života, to ho ovlivní nejvíce.
Fotbal - hra nebo boj o přežití.
Díval jsem se na fotbalový přenos a přemýšlel o lidském osudu. Dvaadvacet hráčů se honí po
hřišti a dalších deset tisíc lidí řve v hledišti. Je fotbal zábavou nebo novodobými gladiatorskými
hrami? Hráči na hřišti dobře vědí, že již nejde o zábavu či práci. Faulují, filmují, drží
hráče za dres, nepokrytě se snaží přesvědčit rozhodčího, že oni nic. Celý stadion vidí, že
míč šel do autu od hráče v modrém. Ale hráči v modrém a jejich fanouškové vyžadují
, aby oni vhazovali. Tento fotbal už nemá nic společného s hrou. Je to odraz nesmiřitelného
boje o peníze a moc. Je to odraz prohnilosti společnosti, kde vládnou peníze. A fanoušek
se baví, když vidí, jak jeho příznivec podraží nohy protiráči a křičí když jeho tým
filmuje a rozhodčí to nespolkne.
Už to dávno není hra, je to boj o peníze o moc. Hráči jsou schopni jakéhokoliv přetvařování
a sportovní duch kvílí kdesi v koutě. No, proč vlastně ne, vždyť celý stadion je nadšen
nádherným bojem. A že je to boj zákeřný tím více, že ukazuje v celé nahotě, jaká je
naše společnost a naše ideály, je jasné.
Problém vlastní identity.
Každý z nás má jednou pocit, že musí vyjevit svou identitu. Že musí zanechat na tomto světě nějaký odkaz.
Jsou lidé, kteří se strojí nebo se snaží vypadat jako nějaká určitá skupina lidí. Tím, že nosí stejné šaty,
chtějí patřit do té pravé skupiny. Člověk hledá identitu v oblékání, názorech či způsobu života. Kolik lidí nosí
náušnici v uchu jen proto, že ji nosí jeho idol či někdo, komu se chce zalíbit.
Každý z nás by si měl umět najít místo, které mu vyhovuje a při kterém neohlupuje sám sebe. Jenže společnost není nakloněna tomu, aby každý z nás byl individualista
ve svém počínání. Neustále jsme bombardováni tezemi, že všichni musíme někam patřit.
Ve škole nám je vtloukáno, že jsme Češi, že musíme být nejlepší. Učitel tělocviku nás vystavuje posměchu jen proto, že
neumíme kotoul jako ostatní. Na učnáku či jiných středních školách zase musíme být v partě. Kdo jde proti proudu, je vystaven posměchu druhých.
A běda jestli se rozhodneme odmítat vžité rituály. Přijdeme do zaměstnání a již jsme volní. Jaká to chyba.
Jako dospělí musíme v hospodě nadávat na společnost, pomlouvat jiné a v televizi sledovat stejné seriály.
Nu což, společnosti se hodí, když jsme zaškatulkováni a jdeme rovnou cestou jako ti druzí.
A tak fandím všem těm, kdož jdou cestou vlastní proti proudu společnosti.
Zdravotnctví I.
Dne 15.6.2001 paní doktorka Jana Uhrová v pořadu K věci televize Prima řekla něco
ve smyslu: nikdy jsem se nesetkala s tím, že by doktor napsal neschopenku za úplatu, nevěřím
tomu."
Paní doktorka tomu možná nevěří, já ano. Je totiž velmi jednoduché předstírat
střevní chřipku, průjem atd. A podstrčit doktorovi flaštičku, nic jednoduššího. Jenže
mnohem horší je situace, kdy doktor nepozná a neléčí. Když jsem byl na učnáku, tak
mne často bolelo v zádech. Doktor, starý praktik, však na mě vyjel, že filmuju, že nejsem dost
starý na to, aby mne bolelo v zádech. Takže jsem žil dál, šel na vojnu, přišel z vojny
a mladý praktik mě pro mé bolesti v zádech poslal na vyšetření a zjistili, že
mám jen jednu ledvinu. Co si vezmu na starým praktikovi, že kvůli němu jsem ztratil
léta, abych se mohl léčit a držet dietu.
A zase jsme u konkrétního člověka - doktora.
Každý doktor při svém jmenování skládá přísahu. Přísahu, kterou rychle zapomene. Vím, i doktor
musí z něčeho žít, splácet úvěry atd. Ale vždyť si povolání vybral svobodně.
Vím, že doktorská práce je namahavá, ale vždyť pacient má právo na trochu základní slušnosti
. Doktor pochybí, jasně, všichni jsme chybující, ale doktor to nepřizná a ještě se schovává
za nic neříkajícími výmluvami.
Z vlastní skušenosti: Doktor ze záchranné služby určil
tři možné diagnózy s tím, že musí být provedeno vyšetření, následně doktorka v Náchodě
prohlásí, že tam malují a že teda ať pacient přijede druhý den do Broumova. Neudělá žádné
vyšetření a pošle pacienta domů. To nemluvím o jejím přístupu, kdy byla hrubá, a to je slabý
slovo.
/Je to s podivem, když doktor před ní určil jako jednu
z možných diagnóz možnou mozkovou cévní příhodu/Pacient je převezen do nemocnice Broumov,
kde konečně mu provedou vyšetření a chvála bohu, jde jen o krční páteř. Na druhé straně,
cesta sanitky pro pacienta odvoz do Náchoda s pacientem domů, druhý den znovu pro pacienta
a pak do Broumova. Už se nedivím, že se ve zdravotnictví nedostávají peníze.
Smrt bleskem
16.7.2001 v televizi jsem se doslechl, že kdesi na táboře umřel patnáctiletý kluk zasažen bleskem.
Prý plnil jakýsi úkol. Vedoucí tábora přesvědčoval národ, že tábor bude pokračovat dál
a že kluk byl poučen. Chtěl bych vědět, zda volal rodičům toho kluka, že už ho nikdy neuvidí.
V televizi nebylo na něm nic vidět, žádné zdrcení, že někdo umřel. Opravdu, pro toho pána
smrt patnáctiletého kluka nic neznamená, narozdíl od ostatních. Máme se pak divit cynikům na ulici, když
jsou vychováváni takto. No tak umřel kluk, možná to byl osud, možná to byla zbytečná smrt. A
úctu ke smrti, nic prostě, jede se dál.
Odplata 14,10,2001
Právě v těchto dnech probíhá odplata USA na teroristické utoky, které se staly 11. září
2001. Tato odplata je zcela legitimní. A USA má právo a povinnost bojovat s teroristy. Teď
pochodují tisíce lidí městama a bouří: zastavte bombardování Afgánistánu.
Ano, je to tragédie. Ale ti lidé měli být 11. září v těch budovách. Možná by mluvili jinak. Co
budou dělat, až teroristi začnou ve jménu své zvrácenosti ničit jejich města? Budou nadávat
na svou vládu, polcii, že proti nim nezakročila. V tom je zvrácenost našeho světa. Francouzká
obhájkyně se chce vdát za teroristu, který zabil lidi. A připádá ji to normální. V
jakém světě to žijeme?
Vyšší princip
Poslední dobou se stále více diskutuje o tzv.vyšší morálce a každý druhý člověk se snaží prezentovat, že člověk potřebuje vyšší princip. Tito lidé se neustále snaží dokazovat, že v životě lidském je potřeba vyššího principu a že bez něj nelze dobře žít a že člověk, který ho nemá, je špatný. Vadí mi nejen to, že tito lidé to prezentují tak, že jen oni vědí, jaký to vyšší princip je, ale na rozdíl od nás prostých lidí jsou to lidé zajištení a nepotkávajíce problémy nás, obyčejných lidí. Prý dnešní člověk je spíše materiální a nehledá tento princip. To je dosti zavádějící a nejhorší na tom je, že tito lidé hledají příčinu všeho zla právě v absenci něčeho vyššího. Pro ně je člověk snažící se mít dostatek peněz materialista, který prahne po materiálních statcích. Již však neuvažují, že právě peníze jsou většinou základem k pochopení vyšších sfér života. Již jaksi nevidí, že člověk potřebuje o peníze, aby si koupil knihy, jídlo, aby zabezpečil rodinu. Oni ve své nadutosti a finanční jistotě nevidí, že obyčejný člověk si musí koupit nejdřív rohlík a pak může kupovat knížky. V mnohých případech si člověk koupí nejdříve knihu, která ho pobaví. A v tom tito lidé čistoty vidí nedostatek morálky a moudrosti. Kde berou právo nám lidem pobavit se něčím, co nás nejen baví, ale na chvíli donutí zapomenout na svět, který je jim vzdálen? Na druhé straně rozdělení lidstva na různé principy vyššího života vede k programovému učení, nenávisti vůči těm, kteří věří v jinou vyšší bytost. Cožpak není dostatek důkazů, jak křesťané bojují proti muslimům, židé proti Palestincům atd? Zaslepeni svojí svatou válkou a vyšším ideálem bojují proti všemu a obviňují materialisty, že jsou to oni, kteří jsou vinni za zlo na zemi. A až jednoho dne povstane náboženství, které porazí ostatní, obrátí sám proti materialistům a bude je pronásledovat. Historie náboženství je historií boje proti něčemu, až náboženství nebude moci bojovat proti něčemu, tak si protivníka najde a s klidem obnoví čarodějné procesy jen proto, aby ukázalo svoji sílu.
Vyšší princip je pro mnoho lidí jakýmsi cílem člověka. Neustále hledají důvod, proč je člověk na zemi a proč žije. Tento princip je vlastně dle nich jediný životní cíl člověka. Člověk tak dle nich má jediný cíl.
Tímto principem je pro mnoho lidí spojení člověka s vyšší bytostí. Tato bytost je ve většině případů bůh, který má však mnoho podob, a to dle náboženství. V různých částech světa převládá jiná bytost, a tak lidé se spojují s tou, která je v daném regionu prezentována nejvíc. Ostatní jsou většinou pomlouvány či zavrhovány a jejich následovatelé pronásledováni. V takzvané civilizované části světa je možnost se rozhodnout.
Jistě, lze vytušit, že v životě lidském je něco výš, co nelze pochopit. Na druhé straně lze z lidského života vypozorovat, že jsme jen jeden zvířecí druh, který jako ostatní má jen jeden cíl - přežití. Ano, teď slyším váš křik nad tím, že si dovoluji člověka přirovnat ke zvířecímu druhu. A co ti, kdož chtějí dosáhnout štěstí a neuspokojí je jen pouhý život? Což není krásné jen žít svůj život, jako by byl poslední? Možná někoho nadchne pocit, že jednoho dne ho Kristus vzbudí do věčného života a před poslední soud. Nevěřím na to, a tak možná jako mnoho ostatních jsem pokleslý na duchu, když se musím smířit s tím, že jednoho dne se mé tělo rozplyne v hlíně a já nikdy neprožiji to, co mohu prožít teď. I jako prostý materialita mohu žít s vědomím, že něco jaksi vyššího existuje. Bohudík za touto vyšší instancí nevidím boha ani božstva, ale jakýsi druh kolektivního vědomí. Člověk je spojen s lidmi, aniž si to uvědomuje. Snad proto nezavrhuji prvky vyšší moci, telepatie a jiné, lidský mozek je neprobádaný a vždy v něm zbude dostatek místa na to, aby mohl zůstat skrytý jiným lidem. Nic z toho však nemohu vyzdvihovat a vždy budu považovat člověka za osobu přísně jedinečnou a neopakovatelnou. Každému z nás byl dán stejný počet šancí, ale každý z nás s nima nakládá jinak. Cožpak mohu odsuzovat člověka, který nejraději lenoší v posteli, když mu to přináší uspokojení? Ne, je to jeho právo a přeji mu, že je schopen prožít život ve štěstí a radosti.
Každý z nás má svůj úděl. Ten úděl si každý z nás určuje sám. Každý z nás zanechá na tomto
světě svůj podpis. Je na každém z nás, jaký tento podpis bude. Nedělejme si iluze, že o náš
podpis lidstvo stojí. Nesmrtelných vědců, filozofů, zpěváku je spousta. Ale kolik víme o
jejich životě, většinou známe poučky, písničky a názory. To je vše. Život se musí žít dle našeho
rozhodnutí, a pokud bude pořád situace, kdy nám moudří a bohatí budou diktovat, jak mám
žít, tak to bude vždy jen předstírání života. Každý by měl mít právo rozhodnout, jak prožije
svůj život. Možná na onom biblickém "v potu tváře chleb dobývat budeš" něco je. Ono to však
není biblické pořekadlo, ale lidské, prostě to tak je. Člověk musí pracovat, aby se uživil,
a aby uživil rodinu. Náš vryp nemusí být hluboký, ale musí být náš. I dobrá práce je někdy
lepší než stohy knih. Možná i toto je blábol, dle někoho. Ale tomuto blábolu věřím a věřím, že kdyby
dle toho žili všichni, tak by se tady žilo líp.
Je podivné, jak se k sobě lidé dokáží chovat. Všude kolem je cítit jakési nepřátelství
a člověk člověku je zase nepřítelem. Kdy to skončí? Kdy skončí vraždy, terorismus, války a
jiné hlouposti? Nejsme schopni zastavit toto nasílí. O příčínách byly napsány stovky článků, ale
v podstatě je jenom jedna - peníze. Člověk rád udělá pro peníze všechno možné i nemožné. Bojujeme
za národní zájmy, ale jak se dostaneme k moci, tak na ně zapomeneme. Kolik mladých lidí bojuje
proti korupci, byznysu, ale jak dostudují, stanou se z nich byzmysmeni a lidé s klidem přijímající
úplatky.
8-03-2003
Živá pochodeň.
Špatně se píše osmrti, i když mne přímo nezasáhla, ještě hůře se však píše o zbytečné
smrti. A smrt studenta na Václavském náměstí byla zbytečná. Je jeho tajemstvím, proč to
udělal, ale nemohl tomu někdo zabránit? Jistě mohl, onen student sám. Ve svém dopise na
rozloučenou píše, že již nemůže dál, že mu vše přerůstá přes hlavu. Možná nenašel smysl
svého života, možná byl tak osamělý, že již nemohl jít svou cestou dál. Neunesl tíhu a
za to ho nemůžeme soudit. Mohl však poznat, jak krásný je život, byť prožitý v samotě. Nechápu
sebevražedné činy lidí. I mě bylo parkrát dost špatně, ale chválabohu jsem se z toho
dostal. Člověk musí věřit, že zítřek bude lepší, že ho ještě v životě čeká spousta krásných
chvil. Ale je rozhodnutí každého z nás, jak a kdy opustí tento svět. Neznal jsem tě, ale
budiž ti země lehká. Bohužel tvoje oběť je zbytečná a hloupá. Nejhorší na tom je to, že
různí politici se na této smrti přiživili ještě horším způsobem.
6-4-2003
Další živá pochodeň.
Špatně se píše o smrti, zvláště je-li zbytečná a hloupá. Žádná smrt neobrátí běh života,
ať je sebedemonstrativnější. Neznám důvody, které ty mladé lidi dovedly až k tomuto bodu
zlomu. Nechci je soudit, ale dle televize to udělali jako odraz společnosti a světa. Ono
je totiž velice lehké je odsoudit nebo litovat. Ale smrt nic nevyřešila a nikdy nevyřeší.
8-5-2003 Harry Poter
Dnes jsem konečně zhlédl tento kasovní trhák. A opravdu je to pěkný film pro děti. Mě
osobně to nic neřeklo, ale je to film pro malé, a tak jim to neberu. Ve své podstatě je
to uchvatný film, který jaksi vybočuje z řady, proto je trhákem. Snad jen zase líčí otřepanou
pohádku o dobru a o zlu. I v čarodějné říši mladí musí bojovat mezi sebou, aby uspokojili
choutky dospělých. Už od mládí malé slečny a malí kluci jsou nuceni bojovat proti svým
vrstevníkům.
12.8.2003
Vrahové na silnicích.
Je léto, a tak občas vyjedu na naše silnice. Jak jsem si všiml, jsem jeden z mála, co dodržuje
50 km rychlost v obci. Ale co mě přímo děsí je předjíždění v zatáčkách a vůbec na místech,
kde není vidět. Už se ani nedivím, že je tolik mrtvých. Po našich silnicích jezdí zabijáci, opilí
řidiči a my nadáváme na špatný stav aut. Do toho se pletou kolaři, kteří jsou schopni
jet tři vedle sebe a živě diskutovat. A tak se člověk jen může divit a nadávat nad tím,
co se děje na našich silnicích.
28.8.2003
Ochránci zvířat.
Na silničním přechodu zastavili ochránci zvířat nákladní auto s
koňmi. Nechtěli ho pustit, a tak auto stálo a na zvířata pražilo slunce a ochránci přírody? Chtěli
více volnosti pro koně uvnitř auta a kdoví, co ještě, a zatím zvířata trpěla. Tak ochránci
zvířat bojují. Je to stejný boj jako proti jaderným elektrárnám, které by umožnily čistší
vzduch, zavíraní tepelných elektráren, zavírání dolů atd. Jistě už někdo spočítal, kolik
větrných elektráren nahradí jednu atomovou a kolik prostoru by zabraly.
25-09-2003
Jsem kuřák, a tak se pomalu stávám jakýmsi vyvrhelem ve společnosti. Ano,
škodíme druhým, umírá více kuřáku, ale nekuřáci umírají taky. Jistě je to droga, ale je
jaksi tolerovaná. A po dobrém obědě dát si cigaretu - to je přeci supr. Ale boj proti
tabáku sílí a za chvíli nebudeme moci kouřit v restauracích. A tak založíme kluby kuřáků
a hotovo. V restauracích bude po večerech prázdno, lidé budou sedět doma a kouřit svou
oblíbenou cigaretu. Lidí umírají, ale budou kouřit dál, protže jim to chutná. Tenhle boj
o cigarety je jen bojem o vzájemnou toleranci. Ano, kolik stojí kuřák? A kolik stojí
operace srdce malého dítěte? To nechci srovnávat, ani to nejde. A jdu si zapálit, asi proto,
že je to droga, a že jsem závislák.
23-12-2003
Ochránci kaprů vyšli do ulic.
Jan Lorenc - člen společnosti Svoboda zvířat
V MFD napsal mimo jiné:...že by/kapři/ mohli být konečně ušetřeni také jedné naší poněkud
zaslepené tradici....
Zachraňte zvířata.....
Každou chvíli jsme bombardováni různými organizacemi s potřebou zachránit nějaká zvířata. Tito ochránci slabých a nemohoucích zvířat hlasitě protestují proti nesmyslnému vybíjení zvířat, proti jejich chovu atd. Hned na začátku musím prohlásit, že maso jím a budu jíst. Ono totiž to vegetariánství je jaksi nepřirozené. Za prvé, čekám, kdy začnou rázně protestovat ochránci rýže, brambor a jiných plodin. Jíst maso je pro člověka přirozené. A tak jeden druh jí druhý. Tak to v přírodě bylo, je a bude. Proč tito ochránci zároveň nechtějí zachránit mouchy? Proč neprotestují před pavučinami pavouků, kteří mají mouchy za potravu?
Jistě, vybíjení zvířat jen pro jídlo je jaksi nemorální. Ale kde tito ochránci zvířat přišli na to, že kravám se jejich stáj nelíbí, že by se jim líbilo více v přírodě, kde by je honili vlci a jiní predátoři? Ale vlastně ne, vždyť ochránci přírody by proti tomu protestovali, ale kde? Člověk jako zvířecí druh se stal největším predátorem, ne rychlostí, ne silou, ale prostřednictvím mozku a zbraní, které vymyslel.
Docela by mě zajímalo, jakou večeří bude mít tento ochránce kaprů.
10.6.2004
Řidič, který zabil na přechodu pro chodce školáka, byl osvobozen. Prý mu nefungovaly brzdy
a již není možné dokázat opak. Podle soudce pochybila policie a vyšetřovatel. Podle mne pochybil
soudce. Vždyť za technický stav vozidla nese odpovědnost řidič. Nebo snad tímto chtěl říci, že
vyjel s vozem, kterému nefungovaly brzdy? Právě takováto rozhodnutí soudů podporují nezodpovědné
řidiče. Ať to bylo jak to bylo, ten nevinný kluk byl na přechodu. Řidič ho porazil a je vinen. Ale
protože prý mu nešli brzdy, tak je nevinen. Kdyby mu nefungovaly brzdy a vjel do luxusní restaurace
a zavraždil několik bohatých podnikatelů, možná by rozsudek vypadal jinak.