Kristus je boží osobou, která přišla na zem, aby zbavila lidstvo dědičného hříchu. Kdo v něj uvěří,
bude spasen a bude žít navěky.
Trojjedinost boží je
bůh - otec - - - -
otec, jenž stvořil svět a jenž sedí na nebesích
duch svatý - - -
duch, jenž je poslem
bůh - syn - - - - -
syn zvaný Kristus, který je poslán jako oběť na zem.
Tato trojedinnost je jedním z mnoha tajemství křesťanství. Málokterý křesťan ji dokáže
vysvětlit či jen popsat. Jedna třetina boží bytosti, která je tady od věčnosti, posílá
druhou třetinu na zem, aby vykoupila hříchy lidstva. Právě vysvětlení vztahů mezi otcem
synem a duchem je důvodem různých církevních sporů, herezí. Jednotliví teologové ji vysvětlovali
jinak a bojovali za své názory. Ani dnes není v církvi jednotný názor. A tak kde tápou
zastupci Krista, tam mají obyčejní lidé být pevní?
Postava Ježíše Krista je alfou i omegou, začátkem i koncem křesťanství. Pro křesťana není
podstatné, zda Kristus žil či ne, ale tvrzení, že Kristus je bůh a vykoupil naše hříchy.
Kristus přišel na zem, aby nám byly odpuštěny hříchy.
Proč?
Bůh je tak dobrý, že obětoval svého syna, beránka božího za naše hříchy. Kdy obětuje nás?
Měl snad bůh špatný spánek a tímto činem se chtěl vykoupit?
Dle všech náboženských knih je největší událostí dějin ukřižování Krista jeho vzkříšení a
následné odpuštění dědičného hříchu.
Umučení a oslavení pána našeho Krista /Sýkora 1896/
V dějinách světových není větší události než té, která byla dokonána na Golgotě. Vtělený
bůh sám trpěl a umřel tam smrtí. Událost ta hlásá též velikou cenu naší duše, pro jejíž
záchranu odhodlal se bůh k největší oběti, které vůbec schopen byl.
Matouš 10-34 :Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti zemi. Nepřišel jsem, abych
pokoj
uvedl, ale meč,
Jan 7-16: Moje učení není moje ale toho, který mě poslal.
Kristus je pro křesťany ústřední postavou dějin. Podle Bible svaté žil, byl ukřižován, vstal
z mrtvých a vznesl se na nebesa. Skrze něj budou odpuštěny všechny hříchy světa a lidé,
kteří v něj uvěří, budou žít věčně. Přijde podruhé soudit tento svět. Druhý příchod má
však jednu vadu: nikdo neví čas jeho příchodu, a tak se čas od času vynoří zvěsti o brzkém
příchodu. Snad proto, aby lidé občas v sobě znovu oživili tu krásnou zvěst. A zatím v
hrobech tlejí mrtvoly našich zemřelých blízkých.
Jaké jsou však historické prameny života Ježíšova?
Historické prameny
Křesťané jsou si jisti, že Kristus žil. Avšak v tomto nemají na výběr, protože bez Krista
není křesťanství. Je však historicky doložena jeho existence?
Mimobiblické prameny
Tacitus 56-120nl.
kolem roku 116 nl. Anály
XV kniha- líčení požáru Říma 64 nl. kap.:47 -,,Původce toho jména Kristus byl za vlády
Tibériovi prokurátorem Pontiem Pilátem popraven." Není však zmiňováno, proč byl popraven.
Plinius mladší 61-114
111-113 - římský správce v Bithýnii
korespondence císaři Trajánovi :,, Měli ve zvyku shromaždovat se v určité dny před
východem slunce a modlit se ke Kristovi jako bohu.
Iustus z Tiberiady - Židovské války, Kronika židovských králů. Pocházel z Galiele
a
přesto se o Ježíšovi nezmiňuje
Filón Alexandrijský - 34.př.n.l.-53n.l.
- přičinil se o vytvoření některých idejí křesťanství, měl vliv na Jana i Pavla z Tarsu,
ale rovněž se nezmiňuje
Suetonius 70-140
Životopisy císařů
Claudius: Židy vyhnal z Říma za to, že neustále vyvolávali nepokoje popouzeni jakýmsi
chrestem
Nero: Mučením byli trestáni křesťané, vyznavači nové a zločinné pověry
Porfyrios - 3.stol.n.l.
patnáct svazků rozprav a traktátů proti křesťanství, v 5.století na příkaz Valentiniana
III a Teodora II byly spáleny
Celsius - Pravdivé slovo/kolem roku 177.n.l./
- ztracený spis, známý z citací Origena
- Jeho matka, vesnická žena, kterou její manžel /tesař/ vyhnal, když zjistil, že ho
podváděla s vojákem. V jedné stáji porodila syna, když vyrostl, odešel do Egypta, tam
se naučil konat zázraky a vrátil se do Galileje. Měl úspěch, to mu stouplo do hlavy a
začal se prohlašovat za boha.
Shrnutí
Podle mimobiblických pramenů nelze s jistotou tvrdit, zda Ježíš opravdu žil nebo ne. Spíše
je nejblíže pravdě tvrzení, že Kristus jako historická postava opravdu žil, ale nebyl to
bůh v pravém smyslu, ale po jeho smrti byl na boha povýšen. Toto tvrzení nepřímo podporuje
i Bible. Podle čtyř evangelií, která jsou synoptická, avšak občas si odporují, a to je právě
okamžik, kdy nezaujatý čtenář musí uznat, že na tom něco je.
Nikdy se asi nerozřeší problém Krista jako boha a historické postavy, snad kdyby přišel na
zem jako poslední soudce a král, jenže tomu nevěřím. Historické prameny neukazují na to,
že Kristus žil, natož aby byl bohem. Je mi jasné, že nepřítomnost jakýkoliv důkazů pro
historickou existenci Krista neznamená, že nežil. Co však s největší pravděpodobností
znamená, že nikdy nebyl bohem. Jeho činy nemají žádnou odezvu mimo evangelia, a ta nelze
považovat v popisování skutků za pravdivá.
Pro křesťany je Kristus králem vesmíru, je soudcem, který přijde soudit vše živé, a pak
vystoupí na trůn a bude kralovat v nebeském království, které bude zproštěno zla, nemoci a
pohrdání. Pro materialisty je jen jedním z mnoha proroků, kteří chodili Palestinou a
bojovali svoji náboženskou válku za čistotu náboženství. Je s podivem, že se nikde
nedochoval popis Krista. Vždyť Jidáš musel Krista označit. To svádí k myšlence, že
Kristus byl obyčejného vzrůstu, a že nevynikal nad jiné.
Jeho léčitelské schopnosti bývají spojovány s vírou, ale kolik lidí má taky tyto
schopnosti, a přeci nejsou spojováni s bohem?
Proč přišel na svět Kristus?
Tak bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo v něj uvěří nezahynul,
nýbrž měl život věčný /Jan 3,16 /
Bůh předvídal /?/ od věčnosti pád člověka, v nesmírné lásce, kterou chová k lidstvu, přijal
plán vykoupení tím, že poslal Krista na kříž.
//Tedy tím, že člověk zhřešil, člověk naplnil boží plán a tedy tento pád není hříchem jako
takovým, ale naplněním.
První otázka, která se nabízí:
Bylo to nutné? Dle traktátu ,,O Bohu vykupiteli." /Němeček/
Vykoupení padlého člověka nebylo nutné, bylo však vhodné....
Vysvětlení - bůh mohl lidem odebrat život, a tak zamezit šíření našeho pokolení, nebo je
mohl nechat v hříchu a nemusel obnovovat povolání k nadpřirozenému cíli.
sv.Augustin : ,,Ani skrze pouhého člověka, Krista, bychom nebyli osvobozeni, kdyby nebyl i
bůh."
sv.Lev Veliký :,,kdyby Kristus nebyl pravý bůh, nepřinesl by lék.
Z těchto dvou citací je jasné, že církev předpokládá, že odpuštění lze dosáhnout jen skrze
boha, ne člověka. Proč se bůh angažoval na tomto odpuštění? Za prvé lze předpokládat, že si
je vědom své viny, nebo považuje lidstvo za figurky, se kterými může dělat vše, co se mu
zlíbí, a proto musí i konat jeho činy. Co je pravděpodobnější nechám na čtenáři - prozatím.
Druhá otázka zní: Proč přišel v čase, kdy přišel. Tyto důvody nejsou známy a nikdo je již
nezjistí. Církevní teologové dokazují, že Kristus přišel v plnosti času, aby se zjevila boží
spravedlnost a mezi pádem a povznesením bylo dostatek času, aby si člověk uvědomil svoji
pýchu a malost.
Na závěr lze poznamenat, že Židé očekávali svého mesiáše, Krista nepřijali a svého mesiáše
očekávají dále. Část Židů jej přijala a začala šířit jeho učení a stali se z nich křesťané.
Co přinesl Kristus? - Odpuštění, lásku, naplnění
Shrnutí.:
Nenahlížím-li na Kristův příchod hlediskem křesťanů, nenacházím důvod, proč měl přijít,
proč
měl umřít.
1. - Bůh pouští svého syna, dává ho na oltář, aby prostřednictvím jeho smrti bylo zachráněno
lidstvo. Jak můžu věřit, že někdo, kdo dává všanc svého syna. Pořád by mě musela děsit
představa, že bůh obětuje mne pro někoho druhého. Na druhé straně se divím křesťanům, že
dokáží žít s vědomím, že za jejich tzv. hříchy pykal někdo jiný. Asi jim to nevadí.
Historie Ježíšova života dle evangelií svatých
1.narození
2.jeho rodina
3.činnost kazatelská
4.velikonoční týden
5.před soudem
6.smrt
7.vzkříšení
Než přejdeme k historii Kristova života, musíme si říci něco o evangeliích a jejich
pravděpodobných pisatelích. Jsou to čtyři, tzv.synoptická evangelia. Evangelia lze chápat
jako obranu Ježíšova božství. Proti komu? Kdo v něj nevěřil již od začátku. Tedy vyprávění
o jednom člověku shodně. Bohužel, tato evangelia nejsou tak shodná, jak by si křesťanští
teologové jistě přáli, a právě ta rozporuplnost evangelií je jednou z příčin, proč
evangelia jako taková nelze brát za dogmatická. Evangelia vznikla až po Ježíšově smrti,
jsou vlastně obranou Ježíše jakožto posla samotného boha, proč?
Proč musela být napsána jako obrana Krista?
Matouš 16,28:Amen pravím vám, že někteří z nich, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud
nespatří syna člověka přicházejícího se svým královstvím......
Pro toto proroctví nemuseli křesťané nic sepisovat, protože měli naději, že Kristus
přijde brzo a s ním jeho avizované království nebeské. ovšem Kristus nepřicházel a možná
útoky na něj zapříčinily touhu sepsat život Kristův jako obranu před všemi, kdož ho tupili.
Jan Křtitel - předchůdce Krista, jeho zvěstovatel
Jan Křtitel ohlašuje příchod božího království a volá po pokání. Jeho kázání navazuje na
starozákonní proroky a je umocněno žhavým apokalyptickým očekáváním. Jan ohlašuje brzký
příchod soudce posledního věku, který shromáždí pšenici a plevy spálí. Za historicky
spolehlivý lze považovat údaj, že za Janem přišel k Jordánu Ježíš a dal se od něho pokřtít.
Evangelisté považují Ježíše za toho přicházejícího, jehož příchod Jan předpovídá. Musí
však překlenout fakt, že Kristovo vystoupení nemá ty rysy, v nichž toho přicházejícího
Jan líčí. Ježíš nevystupuje jako soudce, nekřtí ohněm a duchem a neukončuje dějiny, nýbrž
pokračuje v Janově zvěsti, že království boží je blízko a vyzývá k pokání.
Ježíš nenaplňuje Janovu předpověď, nýbrž pokračuje v Janově zvěsti, že království boží je
blízko a ohlašuje brzký příchod syna, člověka, postavy poslané od boha, která učiní konec
starému věku a nastolí věk nový.
Je otázkou, zda se Ježíš sám považoval za tuto osobu, když hlásal příchod božího království
za života jeho vrstevníků.
Ježíš tak zákonitě nenaplňuje poselství posledního soudce, a snad proto je izraelity
později odmítnut.
1.Narození Kristovo
Matouš :kap1-25 kap2-1
marek :nezmiňuje se
Lukáš :kap2-7
Marek 6-3
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozefův a Šimonův? A zdaliž
nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšily se nad ním
Datování narození Krista je velice obtížné, ne-li nemožné, protože se v těchto časech
nevedly záznamy. Avšak jakékoliv datum nemá v podstatě smysl.
Zvěstování narození Ježíše
Matouš
kap.1-20 : Jozefe, synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své, neboť co v ní jest,
počato z
ducha svatého jest.
kap.1-21 :.....onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich
Marie byla zasnoubena Jozefovi, ještě než se poprvé sešli, byla těhotná. Jozef ji chtěl
tajně propustit, aby ji v lehkost neuvedl. Když o tom přemýšlel, ve snu se mu zjevil anděl
a podle dávného proroctví/Iz.7,14;8,8.10/Když Josef procitl udělal to, co mu anděl přikázal.
Marek nezmiňuje se
Lukáš Většina náboženských knih používá jeho citace
kap.1-26 Anděl Gabriel poslán k Marii
kap.1-28,38 Gabriel mluví s Marií
Anděl je poslán do Nazaretu, aby zvěstoval Marii, že se jí narodí dítě, Marie je překvapena,
i když je zasnoubena /v budoucnosti jistě chtěli dítě/. Anděl ji vykládá o její příbuzné
, která rovněž porodí, ač byla neplodná. Ten, koho porodí, není nikdo jiný než Jan Křtitel.....
Jan nezmiňuje se
Matouš
vraždění neviňátek, které nařídil Herodes
6-5 př.n.l.
Lukáš
sčítání lidu nařízené římským místodržitelem Quiriniem
6-7 n.l.
Podle proroctví Micheášova / 2 A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci
Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové
jsou od starodávna, ode dnů věčných. /se Kristus měl narodit v Betlémě, ale Josef s Marií
bydleli v Nazeretu. Co s tím ?
Císař Augustus vydal nařízení, aby se každý dostavil do
svého města, tedy Betléma. Ejhle, jak jednoduché. Pro toto stěhování národů není zatím
nejmenší zmínky, i když to musela na dlouhou dobu zahýbat se světem
Dnes se oficiálně praví, že Ježíš se narodil 25.prosince.
Do poloviny 3.století se křesťané
nezabývali dnem Ježíšova ,,
římský biskup Hyppolitus stanovil den narození na 2.ledna .
Později se objevily i jiné datumy, 25.3,
28.3, 18.4, 19.4, 20.5..
Teprve v první polovině 4.
století latinská církev začala oficiálně slavit 25.prosince jako den narození - tedy v den
zimního slunovratu.
V 3.století byl v Římě zaveden císařem Heliogabalem, který byl zároveň syrským knězem
slunce, kult slunce ztotožňován s mithraisem. Nádherné obřady spjaté s narozením boha,
slunce Mithry 25. prosince, podobnost teologických koncepcí, to vše mělo za následek, že
mithrismus se stával nebezpečným protivníkem křesťanství
anonymní syrský náboženský spisovatel:
.. Zvykem pohanů bylo slavit v den 25.prosince zrození slunce. Při těchto slavnostech
rozžali světla, těchto slavností se účastnili i křesťané. Proto také, když církevní učenci
poznali, že křesťané projevují náklonnost k těmto slavnostem, rozhodli, že v těchto dnech
je třeba slavit boží narození..
Lev Veliký /440-461/ pastýřský list:
...............Jsou mezi námi tací, kteří se domnívají, že slavnosti je třeba slavit ani ne
tak kvůli narození Krista jako kvůli východu nového slunce.............................
Z toho je možno usuzovat, že církev nebojovala za zrušení tradice či svátku, ale žádá, aby
tomuto svátku byl dán nový křesťanský smysl.
Matouš kap.1-16:Jakob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se Ježíš, kterýž
slove Kristus
kap2-11:/všedše do domu nalezli-
-dle
Lukeše 2.16 se Kristus narodil v jeskyni
Tato věta jest dokladem, že Ježíš není z rodu Davidova nebo není Syn boha. Rod je odvislý
z mužských potomků, tedy je-li Kristus syn boha, není z rodu Davidova a není naplněno
proroctví. Je to rozpor, který je malicherný, jak se církev snaží to předkládat, ale spojíme-li
ho s dalšími, je to na pováženou.
Z dalších citací pochopíme, že mnoho toho, co se stalo, se stalo na základě staršího
proroctví
Každý se již setkal s vyprávěním o narození Ježíše v Betléme. Narodil se tam?
Matouš a
Lukáš nám vypráví příběh narození, a i když je Ježíš z Nazaretu, narodí se v Betlémě.
Proč ?
/mich 5,2 / A ty Betléme efratský, ačkoli jsi nejmladší mezi judskými rody, z tebe mi
vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli.
Není toto ten pravý důkaz, proč se Ježíš musel narodit v Betlémě a ne v Nazaretu? Nový
zákon je postaven sice na postavě Ježíše, ale vychází ze Starého zákona, a proto tolik
citací, odkazů.
Dle ,,Oxford Cyclopic Concordance“ je v novém zákoně třistadvacetjedna citací SZ, z toho stotři citací
doslovných, sto citací nedoslovných, stoosmnáct s odvoláním na starozákonní epizody.
Dětství Ježíšovo
Jest opředeno tajemstvím. Pro evangelisty nebylo nic, o čem by chtěli dát zprávu. Jen Lukáš
uvádí epizodu, kterak ho rodiče nechali v chrámu. Tato epizoda má pravděpodobně dokázat, že
Ježíš byl již od mládí velice moudrý. Samotný popis této události je jaksi prazvláštní,
když rodiče boha, oni přeci věděli, že je bůh, zapomenou své jediné dítě v chrámu a odjedou
s klidem z města
Lukáš kap 2-48,49 A uzřevše ho, užasli se.
I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil?
Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
I řekl jim: Co že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou otce
mého musím já býti?
Tyto dvě stroky jako by nepatřily tam, kde jsou v Bibli. Matka s otcem zanechají dvanáctileté
děcko v Jeruzalémě v době vánoční, tedy v době, kdy je tam plno lidí a je možno předpokládat,
že i zmatků, přijdou na to až druhý den. Tři dny jej hledají v Jeruzalémě, když ho naleznou,
svádějí vinu na něj a on jim zcela nelogicky odpovídal o věcech božích. Zcela vážně se
jich ptá:
Vy jste mne hledali? Na dvanáctiletého kluka opravdu dobrý postřeh.
křest Ježíšův
poušť Judská
Matouš
Jan Křtitel káže: Pokání čiňte, neboť se přiblížilo království nebeské.
Matouš kap3-2
Ježíš přišel za Janem, aby ho pokřtil, ten je překvapen. protože si myslí, že Kristus by ho
měl pokřtít. Ježíš však připomíná plnění spravedlnosti.
Kap3-11:Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mě přichází jestiť mocnější
nežli
já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude duchem svatým a ohněm
kap3-17A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se
dobře zalíbilo.
Marek
kap1-8 :Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude duchem svatým.
kap 1-11:A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý syn, v němž se mi dobře zalíbilo
Lukáš
3:15 A když pak lid očekával, a myslili všichni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by
snad on Kristus,
16 Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli
já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem
svatým a ohněm.
17 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice
své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
18 A tak mnohé jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu.
Jan
1:26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati
řeménka.
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá
hřích světa.
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo
přednější jest nežli já.
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě
vodou.
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sestupujícího jako holubice s nebe, a
zůstal na něm.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš
Ducha sestupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Zde Jan zcela viditelně se zříká jakéhokoliv nároku na božství či vůdčí postavení a
představuje Krista jako vyvoleného. Zde začíná pouť Ježíšova, zde se poprvé objevuje jako
Mesiáš a zachránce světa. Od této chvíle to bude on, kdož bude chodit, kázat a uzdravovat.
Matouš 4:17 Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo
království Nebes."
Ježíš přináší poselství a víru, že je zde, aby soudil.
Matouš 5:17 "Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem
zrušit, nýbrž naplnit.
Zde zcela jasně praví, že přišel naplňovat proroctví, ale nejen jej naplnit, ale rozšířit
Matouš 6:33 Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám
bude přidáno.
Matouš 6:34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní
úzkosti. Každý den má dost vlastního trápení."
Mark 15:34 O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani?"
což v překladu znamená: `Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?´
Luke 23:46 A Ježíš zvolal velikým hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha."
Když to řekl, vydechl naposled.