V polovině 15.století se knížata, stejně ne-li více než církev, stala velkými mecenáši. Piero della Francesca získal jméno na dvoře Federica di Montefeltro, vévody z Urbina, pak u dvora Este ve Ferraře. Roku 1451 maluje tento portrét Sigismonda Pandolfa, pána z Rimini. Malatesta je jedním z prvních knížat renesance. Tento prostopášný, krutý a rafinovaný kondotiér dává v Rimini v nedostavěném fantiškánském kostele od Albertiho postavit dynastickou kapli. Je to chrám rodu Malatesta, postavený spíše k Sigismondově slávě a ke slávě jeho milenky Isotty do Rimini než ke slávě boží. Architektura, skulptura a ikonografie vytvářejí už v polovině 15.století z Tempia krajní případ renesance vracející se v křesťanském věku k pohanské inspiraci. Portrét Sigismonda, doprovázeného dvěma chrty/na obrázku je vidět jen jeden/a klečícího před svým patronem svatým Zikmundem burgundským, je vytvořen podle prostorových představ renesance. Kníže je umístěn ve středu, obklopem vznešenou prázdnotou s profilem zdůrazňujícím individuálnost jeho rysů, vynikájících mezi dvěma albertiovskými sloupy.