Výuka komplikovaného klínového písma byla velmi svízelná. Pro její účely, někdy však i záměrem zpracování, vytvořili mezopotámští učenci zvláštní texty, neobsahující nic jiného než seznamy znaků nobo slov s připojenou výslovností. Ve chvíli, kdy připsali příslušné ekvivalenty, vznikly z těchto slabikářů sumersko akkadské slovníky. Rozšířeny o jazyky sousedních národů existovaly však slovníky trojjazyčné, dokonce i čtyřjazyčné. Dobré služby prokazovaly písařům jistě i vokabuláře, v nichž některá málo používaná slova byla vysvětlena častějšími synonymy.