LAKEDAIMÓN - oficiální název starověké Sparty, hlavního města Lakónie (na jihovýchodním Peloponnésu). Někdy se tak nazývá i celý spartský stát.
LÁOKOÓN podle antických básníků Apollónův kněz z Tróje, který varoval Trójany před velkým koněm zanechaným Achajci na pobřeží. V koni byli ukryti bojovníci; aby je Láokoón neódhalil, vyslala bohyně Athéna, stranící Achajcům, dva hady z moře, kteří ho i s jeho syny zardousili.
LAPITHÉ - mytický kmen v řecké Thessalii, jemuž vládl král Peirithoos. Na svou svatbu pozval i Kentaury, napůl muže a napůl koně; když byla hostina v nejlepším, podnapilí Kentaurové se pokusili unést přítomné ženy Lapithů. Peirithoos a jeho řečtí hosté však Kentaury přemóhli a většinu z nich pobili.
LASSEN, CHRISTIAN - norský orientalista (1800-1876). Významně přispěl k rozluštění klínového písma.
LAYARD, AUSTEN HENRY - britský archeolog, politik a diplomat (1817-1894), jeden z průkopníků mezopotamské árcheologie, objevitel Ninive.
LEIBNIZ, GOTTFRIED WILHELM VON - německý filozof, matematik, fyzik, filolog, historik, přírodovědec a básník (1646 až 1716). Byl jedním z nejuniverzálnějších učenců Evropy.
LEÓCHARÉS řecký sochař ze 4. století před n.L.zúčastnil se výzdoby halikarnasského Mauzolea.
LEÓNIDÁS spartský král z počátku 5. století před n. L, hrdinský óbránce Thermopyl proti Peršanům roku 480 před n.l..
LEPSIUS, RICHARD KARL německý egyptolog a archeolog (1810-1884). V letech 1842-1845 vedI první německou archeologíckou expedici do Egypta a Núbie.
LESSING, GOTTHOLD EPHRAIM německý dramatik a umělecký kritik (1729-1781). Jeho spis Láokoón, pojednání o hranicích malířství a poezie vyšel roku 1766.
LÉTÓ (lat. Lato) - řecká bohyně, dcera Titána Koia; matka dvojčat Apollóna a Artemidy, jejichž otcem byl nejvyšší bůh Zeus.
LEXA, FRANTIŠEK - zakladatel čs. egyptologie (1876-1960), profesor Karlovy univerzity. Zabýval se zejména egyptskými mravními naukami a magickými spisy, zpracoval gramatiku démotické egyptštiny; významná byla i jeho činnost pedagogická, překladatelská a popularizační.
LUCRETIUS, TITUS L. CARUS - římský básník (asi 97-55 před n. 1.). Ve své skladbě O přírodě podal básnickou formou výklad materialistického učení řeckého filozofa Epikúra.
LÚKIÁNOS ZE SAMOSATY - řecký spisovatel pocházející ze Sýríe (asi 120-180), autor duchaplných satirických spisů, "Voltaire antiky".
LUKSOR (arab. el-Uksúr) - název dnešního města vzniklého na místě hlavního města egyptské Nové říše Vesetu (Théb), s rozsáhlými pozůstatky chrámů z dob Amenhotepa III. a Ramesse II..
LYKEION (lat. Lyceum) - název Aristotelovy filozofické školy v Athénách, založené kolem roku 335 před n. 1. a zrušené roku 529 n. 1. císařem Justiniánem. Jméno odvozovala od svého sídla v posvátném okrsku Apollóna Lykeia (poblíž dnešního hlavního athénského náměstí Syntagma).
LYKÚRGOS -legendární spartský zákonodárce kladený do 9-8. století před n. l., jemuž tradice připisovala většinu zřízení zaměřených k rovnosti a vojenské zdatnosti Spart'anů.
LÝSIPPOS - řecký sochař ze Sikyónu na Peloponnésu, činný ve druhé polovině 4. století před n. 1. Podle antických zpráv vytvořil 1500 děl, zejména vynikajících portrétních soch. K jeho žákům patřil i Charés z Lindu, tvůrce rhodského Kolosu.
MACHIAVELLI, NICCOLO italský politik, diplomat a historik ( 1469-1527).
MANEHTO (řec. Manethó,) - egyptský kněz z Cebnutu (Sebennytu) v Deltě. V první polovině 3. století před n. 1. napsal na základě egyptských pramenů a v řeckém jazyku Egyptské pamětihodnosti, z nichž se zachovaly citáty a výpisky ve spisech raně křest'anských autorů.
MARDUK - hlavní babylónšký bůh. Byl zobrazován v podobě člověka s odznaky královské a velekněžské moci, s bleskem v rukou a drakem u nohou.
MARIETTE, AUGUSTE - francouzský egyptolog a archeolog (1821 až 1881 ), zakladatel Egyptského muzea v Káhiře.
MARTIALIS, MARCUS VALERIUS (, Marka Valeria) - římský básník (asi 38/40 až po 100 n.1.), známý svými epigramy.
MASPERO, GASTON - francouzský egyptolog a archeolog (1846 až 1916), ředitel Egyptského muzea v Káhiře.
MASTABY (z arab.) - hrobky staroegyptských velmožů, v nejstarších dobách i králů.
MATRÁN CHALIL - vedle Ahmana Šankía a Háfize Ibráhíma největší básník moderního Egypta ( 1871-194fi).
MAUSSLÓLOS - místodržitel perského krále v maloasijské Kárii. Sídlil v Halikarnassu a vládl v letech 377-352 před n. 1. jako fakticky nezávislý panovník. Jeho náhrobek byl počítán mezi sedm divů světa.
MEMFIS - řecké jméno významného egyptského města Mennoferu..
MEMNÓN mytický král Aitiopů, podle Homéra syn bohyně ranních červánků Ěóie a krále Tithóna, bratranec trojského krále Priama. Přišel na pomoc Tróji, obléhané Achajci, a po smrti Priamova nejstaršího syna Hektora se stal velitelem jejich vojsk; padl v souboji s Achilleem. Jeho jménem nazvali Řekové velké trůnní sochy egyptského krále Amenhotepa III. a jeho manželky na vesetském (thébském) pohřebišti, které dal prý postavit, když táhl ze své země přes Egypt k Tróji ("Memnonovy kolosy").
MEMNÓN Z RHODU - velitel sboru řeckých žoldnéřů ve službách perského krále Dáreia IIL, ktery' bojoval v letech 384-333 před n. 1. proti Alexandru Velikému.
MENELÁOS - mytický spartský král, jehož manželku Helenu unesl trojský princ Paris a zavdal tak příčinu k trojské válce, známé z Homéra.
MENI (též Menej; řecky Ménés) první panovník 1. dynastie egyptských králů, podle tradice sjednotitel Egypta (kolem roku 3000 před n.1.). Bývá ztotožňován též s králem Narmerem nebo Ahou.
MENKAURE - egyptský král čtvrté dynastie (asi ve 26. století před n. 1.), stavebník tzv. Třetí pyramidy u Gízy.
MENNOFER (řec. Memfis,) - první hlavní město sjednoceného Egypta. Jeho nepatrné zbytky leží na levém břehu Nilu mezi vesnicemi Bedrašénem a Mitrahínou, asi 20 kilometrů jižně od Káhiry.
MENTUHOTEP I. - egyptský král z počátku 21. století před n. 1., zakladatel Střední říše. U Dér el-Bahrí (na levém břehu Nilu proti Karnaku) si dal postavit mohutný chrám ozdobený pyramidou, jehož zbytky se zachovaly.
MESANNIPADDA (Mesanepada) - král l. dynastie urské, otec Aannipaddův. Je to jeden z nejstarších nápisem doložených panovníků v Mezopotámii (asi 28.-27. století před n. l.).
MESILIM (Mesalim) - významný panovník z města Kiše (kolem roku 2600 před n. 1.). Sjednotil značnou část Sumeru a ovládl města Lagaš, Ummu a Adab.
METAGENÉS - krétský stavitel ze 6.-5. století před n. 1. Se svým otcem Chersifronem vedl výstavbu Artemidina chrámu v Efesu.
MICHELANGELO BUONARROTI - italský sochař, malíř, stavitel a básník (1475-1564), jeden z největších světových umělců.
MILTIADÉS athénský státník a vojevůdce z počátku 5. století před n. L, velitel řeckých vojsk ve vítězné bitvě u Marathónu roku 490 před n. l..
MÍNÓS - mytický král krétský, sídlící v Knóssu (jižně od dnešního Iraklia), kde mu Daidalos postavil známý labyrint. Trosky knósského paláce, ztotožňovaného s labyrintem, vykopal počátkem našeho století britský archeolog Evans.
MfNÓTAUROS lat. Minotaurus) - obluda s lidským tělem a býčí hlavou, žijící podle řeckých mýtů v knósském labyrintu. Zabil ji za pomoci Mínóovy dcery Ariadny athénský hrdina Théseus.
MOHAMED (arab. Muhammad) zakladatel islámského náboženství, považovaný svými stoupenci (muslimy) za "proroka božího". Žil v letech 570-632 a jeho útěk z Mekky do Medíny (16. června 622), k němuž byl přinucen nepřáteli, se stal výchozím datem muslimského letopočtu .
MOJŽÍŠ - biblický zákonodárce, jemuž je připisováno autorství prvních pěti knih Starého zákona. Podle bible vyvedl Židy z "egyptského zajetí` ; z egyptských pramenů však nemáme o tomto zajetí ani o Mojžíšově působení v Egyptě žádné zprávy.
MONTEZUMA II. - poslední nezávislý panovník Aztéků. Zemřel roku 1520 jako zajatec španělů, které podporoval, ukamenován vlastním lidem.
MONTFAUCON BERNARD DE - francouzský archeolog a umělecký historik (1665-1741), průkopník novodobého bádání o antických uměleckých památkách a rukopisech.
MÚZY (řec. Músai, lat. Musae) řecké bohyně krásných umění (včetně dějepisectví a hvězdářství). Bylo jich devět: Kalliopé - epického básnictví, Euterpé - lyrického básnictví, Erató - milostných básní a písní, Melpomené - tragédie, Thaleia - komedie, Terpsichoré tance, Kleió - historie, Úrania - astronomie, Poly[hy]mnia hymnů a sborové lyriky. Sídlily na hoře Parnassu a v posvátném háji Helikónu (severně od Korintského zálivu).
MYKÉNY - achajský hrad v Argolidě na Peloponnésu, v němž vládl podle Homéra král Agamemnón, vrchní velitel řeckých vojsk v trojské válce. V troskách tohoto hradu vykopal H. Schliemann hrobky a poklady achajských králů ze 16. až 14. století před n. I..
MYRÓN - řecký sochař z 5. století před n. 1. Pocházel z Eleuther v Attice, působil hlavně v Athénách; jeho nejznámější socha Diskobola ("Atleta vrhajícího disk") se zachovala jen v pozdějších poškozených kopiích.