HÁDES lat. Pluto) - řecký bůh podsvětí, bratr nejvyššího boha Dia a boha moře Poseidóna.
HADRIÁN (Publius Aelius Hadrianus) - římský císař v letech 117-138. Jeho náhrobek v Řimě u Tiberu, zvaný dnes "Andělský hrad"; považovali někteři římští spisovatelé za jeden z divů světa. Jádro tohoto , náhrobku tvořila okrouhlá stavba o průměru 64 metrů a o výšce přes 50 metrů, jež stála nad podstavbou v podobě hranolu o stranách 85 metrů; jeho horní část měla původně bohatou sochařskou výzdobu Ve středověku byl změněn v papežskou pevnost a později ve vězení dnes je muzeem. Jméno má podle sochy archanděla Micháela na nástavbě, jež nahrazuje někdejší triumfální sochu císaře Hadriana.
HANNIBAL - kartaginský vůdce; nepřítel Římanů (249-183 před n. L). Velel kartaginským vojskům v tzv. druhé punské válce (218 až 201 před n.l.); pó mnoha válečných úspěších byl roku 202 před n.1. Římany poražen a později spáchal sebevraždu.
HAPI (řec. a lat. Apis) - býk starých Egypťanů, uctíván jako vtělení boha Ptaha v Mennoferu (Memfidě).
HERMÉS (lat. Mercurius,česky- Merkur) - řecký bůh obchodníků a zlodějů, posel bohů, syn největšího boha Dia.
HÁRÚN AR-RAŠÍD - bagdádský kalif v letech 786-809, podporovatel věd a umění. Stal se óblíbenou postavou arabských lidových pohádek; známý je zejména z Tisíce a jedné noci.
HATHOR - egyptská bohyně nebes, také lásky a štěstí, kojná egyptských králů. Zobrazována byla zpravidla v podobě krávy nebo ženy s kravskou hlavou.
HATŠEPSOVET - egyptská královna osmnácté dynastie (asi 1490 až 1468 před n. L). Na rozdíl od svých předchůdců a nástupců nevedla války, ale podporovala obchodní plavbu; její lodě se dostaly až do Somálska. V Dér el-Bahrí si dala postavit velkolepý chrám, jehož pozůstatky patří mezi nejimpozantnější památky v Egyptě.
HÉFAISTOS (lat. Vulcanus) - řecký bůh ohríě, mistr kovářského řemesla, zbrojíř bohů.
HELENA - v Homérových básních manželka spartského krále Meneláa, nejkrásnější ze všech žen; její únos trojským princem Paridem se stal příčinou trojské války.
HÉLIOS (lat. Sol) řecký bůh slunce (a slunce samo). Projíždí na slunečním voze oblohou od východu na západ a svými paprsky všechno vidí a slyší.
HELLAS - Řecko, zejména starověké; Řekové dodnes takto nazývají svou zemi (a sebe Hellény). Název "Řecko" pochází z latiny; Římané jej dali celé zemi Řeků podle nevelkého a jinak neznámého kmene Graiků sídlících v Épeiru, s jehož příslušníky se setkali jako s prvními Řeky (lat. Graeci, staročesky Hřeci, slov. Gréci).
HÉRA (lat. Juno,) - manželka a sestra nejvyššího řeckého boha Dia, bohyně nebes, přírodních jevů a manželství.
HÉRAKLEITOS Z EFESU - řecký filozof, zakladatel antického materialismu (asi 540 až 480 před n. 1.). V jeho učení se poprvé spojuje materialismus s dialektikou.
HÉRAKLÉS (lat. Hercules; česky Herkules) největší hrdina řeckých mýtů, syn nejvyššího boha Dia a královny Alkmény. Splněním dvanácti nadlidských úkolů, které musel vykonat z rozkazu mykénského krále Eurysthea, dosáhl věčné slávy a nesmrtelnosti. Připisuje se mu též založení Olympie a olympijských her .
HÉRÓ A LEANDROS - dvojice nešťastných milenců ze staré řecké lidové poezie; jejich příběh zpracoval mj. římský básník Ovidius a řecký Músaios.
HÉRODOTOS - první řecký historik, autor devíti knih Dějin (asi 484-430 před n. 1.). Právem byl nazván "otcem dějepisu".
HÉRÓN - alexandrijský matematik, fyzik a vynálezce asi z počátku n. l..
HĚROSTRATOS - žhář Arjemidina chrámu v Efesu (356 před n. L). Jeho jméno se stalo symbolem chorobné ctižádosti.
HÉSIODOS - jeden z nejstarších řeckých básníků (asi 8.-7: stol. před n. 1.), autor básní O původu bohů a Práce a dni.
HIERATICKÉ PÍSMO - egyptské písmo, jež vzniklo přizpůsobením hieroglyfů k psaní na papyrus. Jeho název pochází z řeckého hieratikos, "kněžský", protože když se s ním Řekové seznámili, používali ho hlavně kněží v náboženských spisech.
HIEROGLYFICKÉ PÍSMO egyptské písmo, jež se zřejmě vyvinulo z původního písma obrázkového. Jeho název vznikl z řeckého hieros, "posvátný", a glyfó, "vrývat", protože Řekové se s ním seznámili zejména z nápisů vytesaných na stěnách a sloupech chrámů.
HINCKS, EDWARD - irský orientalista, jenž významně přispěl k rozlušténí klínového písma (1792-1866).
HIPPARCHOS Z NÍKAIE - řecký matematik aastronom, působící v první polovině 3. století před n. 1. v Alexandrii. Sestavil mapu hvězd a stanovil s neobyčejnou přesností řadu astronomických veličin.
HIPPOKRATĚS - řecký lékař a filozof, zakladatel vědecké medicíny. Žil v letech 460-370 před n. 1. a ve svém rodišti na ostrově Kóu založil proslulou lékařskou školu, vycházející z empirického pozorování. Jeho lékařská autorita se udržovala až do novověku.
HIRSCHFELD, GUSTAV - německý archeolog (1847-1895). Zúčastnil se vykopávek v Olympii a objevil tam sochu Práxitelova Herma s Dionýsem.
HOGARTH, DAVID GEORGE - britský archeolog (1862-1927). Kopal na Kypru, Krétě a v Efesu.
HOMÉR (řec. Homéros) - největší řecký básník, tvůrce eposů hias (o trojské válce) a Odysseia (o dobrodružném návratu ithackého krále Odyssea z dobyté Tróje). Žil asi v 10.-9. století před n. 1.; někteří badatelé ho však kladou až do 12. století před n. 1., jiní jen do 6. stol. před n. 1., případně vůbec popírají jeho historickou existenci. Homérovy básně jsou dodnes nepřekonaná díla světové epické poezie.
HOPEJ - egyptský bůh zúrodňující síly řeky Nilu. Byl zobrazován jako otylý muž s plnými mísami plodů.
HOR - egyptský bůh slunce, syn boha Usira. Byl zobrazován v podobě letícího sokola nebo muže se sokolí hlavou; při korunovaci se podle oficiálníhó učení vtěloval do krále.
HÓRAPOLLÓN - autor řeckého spisu o egyptských hieroglyfech; pocházel pravděpodobně z Alexandrie a žil asi ve 4. století n. 1.; jinak není o jeho životě nic známo.
HÓRY - řecké bohyně ročních období a pořádku v přírodě i společnosti. Byly dcerami nejvyššího boha Dia a bohyně Themidy; o jejich počtu není v mýtech shoda. Podle Homéra střežily bránu Olympu.
HROZNÝ, BEDŘICH - československý orientalista světového významu (1879-1952)> profesor Karlovy univerzity. Roku 1915 rozluštil jazyk starověkého národa Chetitů, roku 1924 vedl první čs. vykopávky v Sýrii a Turecku.
HUMANN, KARL - německý inženýr a archeolog (1839-1896). V maloasijském Pergamu objevil Diův oltář, který dopravil do Berlína; v jihotureckém Zindžirli odkryl chetitský hrad. Spolupracoval i při rakouských vykopávkách v Efesu.
HUMBOLDT, ALEXANDER VON - německý učenec, zakladatel berlínské Akademie věd ( 1769 až 1859). Strávil pět let v Americe a jako první tam věnoval vědeckou pozornost předkolumbovským stavbám. Zasloužil se také o vypravení Lepsiusovy expedice do Egypta.
HYGINUS, GAIUS IULIUS - římský spisovatel z 1. stol. n. 1., autor dějépisných, zeměpisných, zemědělských a mytologických spisů.
CHAFRE (též Rachef, řec. Chefrén) - egyptský král čtvrté dynastie (asi ve 26. století před n. 1.), stavebník druhé největší pyramidy u Gazy.
CHAIRÓNEIA - město v Boiótii (severně od Korintského zálivu, kde roku 338 před n. 1. porazil makedonský král Filip II. vojska řeckých městských států vedená Athénami, čímž zajistil Makedonii vedoucí úlohu v Řecku. Touto bitvou končí dějiny "klasického Řecka".
CHALDEJCI - semitské kmeny, které se usazovaly od druhé poloviny 2. tisíciletí před n. 1. v jižní Mezopotámii; jejich panovníci vládli v novobabylónské říši (625' až 539 před n.l.). Ve starší literatuře bylo tímto jménem označováno obyvatelstvo jižní Mezopotámie bez rozlišování, mj. Sumerové.
CHAMMURABI - babylónský král asi v letech 1792-1750 před n. l, jeden z prvních velkých zákonodárců v dějinách. Za jeho vlády dosáhla starobabylónská říše největší moci a rozlohy.
CHAMPOLLION, JEAN FRANCOIS - francouzský učenec, zakladatel egyptologie (1790-1832). Roku 1822 rozluštil egyptské hieroglyfy, pak i další soustavy písem a jazyk stary'ch Egyptanů; v letech 1828-1829 vedl francóuzskou archeologickou expedici do Egypta.
CHARÉS Z LINDU - řecký sochař z přelomu 4. a S. století před n. 1., tvůrce Rhodského kolosu CHARITKY (lat. Grácie) - řecké bohyně půvabu a krásy. Byly tři a většinou se za jejich otce pokládal nejvyšší bůh Zeus.
CHENDŽER - egyptský král z 13.-14. dynastie (asi v 17. století před n. 1.). V jižní oblasti sakkárského pohřebiště si dal postavit poslední známou pyramidu CHERSIFR6N (2. pád Chersifrona) - krétský stavitel ze 6. až 5. stoIetí před n. 1. Se svým synem Metagenem vedl stavbu Artemídína chrámu v Efesu.
CHETITĚ - indoevropský národ, který se usadil začátkem 2. tisíciletí před n. I. v Malé Asii a vytvořil pak v letech 1800-1200 před n. 1. mocnou říši a pozoruhodnou kulturu. Jejich jazyk, zachovaný na klínopisných tabulkách a jin~k zcela zapomenutý, rozluštil roku 1915 Bedřich Hrozný.
CHNUM - egyptský bůh plodnosti. Byl zobrazován v podobě berana nebo člověka s beraní hlavou; na rozdíl od Amonova berana měl horizontálně zakroucené rohy.
CHUFEV (řec. Cheops) - egyptský král čtvrté dynastie (asi v první polovině 26. století před n. 1,), stavebník Velké pyramidy u Gízy.