To neznamená, že materialisté jsou nemravní lidé. Mnozí z nich uznávají morálku, jenomže pro ni nemají základ. Jednou jsem řekl své kadeřnici: "Můžeš být dobrá bez Boha, jen nemůžeš vysvětlit, proč bys měla být dobrá." Ona odpověděla: "No, to je fakt." Dr. James Sire ve své knize Za novými světy píše: "Připomeňte si, že pro naturalistu svět pouze existuje. Nedává člověku pocit nějaké mravní povinnosti. Prostě existuje. Etika však hovoří o tom, co by mělo být, ať už to je, nebo není. Kde tedy člověk bere základ pro svoji morálku? Odkud pramení pocit morální povinnosti?" A toto je velký problém pro materialismus. Jak z je vyplývá mělo by? Lidé chtějí přežít, a proto by měli přežít. Proč? Protože ta touha je? Otroctví je; mělo by to být? Ne? Takže ne všechno, co je, by mělo být. Jakási kultura má nějakou hodnotu, ta hodnota je. Měla by být? Kdo se rozhoduje? Většina? Nemůže se většina mýlit? A co když dvě kultury v kontaktu mají jiné, opačné hodnoty. Čí je správný standard? Nejsilnější? Vidíte ten problém: vesmír je, ale jaké je měřítko toho, co by mělo být? Říci, že morálka je relativní, tento problém neřeší. Mimo jiné, není možné žit jako relativista. Ukážu to pravdivým příběhem. Ve USA byl student filozofie, který napsal referát, ve kterém argumentoval, že neexistují žádné objektivní nebo absolutní morální principy. Na základě jeho práce, bylo jasné, že ten referát si zasloužil jedničku. Profesor mu však dal pětku a připsal: "Modré desky se mi nelíbí." Ten student dostal svůj referát, úplně se rozhněval, šel k profesorovi a křičel: "To není fér! Toto není spravedlivé! Proč jsem dostal známku na základě barvy desek? Známka by měla být na základě obsahu!" Profesor se ho tiše zeptal: "To je ten referát, který argumentuje, že nejsou žádné objektivní morální zásady jako třeba spravedlnost, a že všechno je jen záležitost toho, co se člověku subjektivně líbí a nelíbí?" "Ano, ano!" "Dobře," řekl profesor, "modré desky se mi nelíbí. Známka je pětka!" Ihned si ten student uvědomil, že ve skutečnosti on věří v objektivní principy jako je spravedlnost. Profesor změnil známku v jedničku, a student odešel s novým pochopením objektivní povahy morálky. Je jednoduché tvrdit, že mravnost je relativní, ale těžké až nemožné, je takhle žít. Takže, odkud dostávají materialisté svou morálku? Není to jasné? Z teismu! Perfektní příklad této "krádeže" je v následujícím citátu. Lékaři z Americké lékařské asociace hledali základ pro etiku. Jak se můžeme vyhýbat etickým zneužitím? Pozvali tedy britského vědce a filozofa C. P. Snowa, který jim řekl toto: "Jsem přesvědčen, že biologicky život, lidský život, veškerý život, je pouze mimořádná náhoda, a jeho vznik byl závislý na celé řadě podmínek, které se-jakkoliv je to nepravděpodobné - vyskytly ve vhodném čase na vhodném místě. A tak jsme tady, osamělí na té naší špetce hmoty, pouhé produkty čiré náhody. A teď musím uvést něco, co bude znít jako protiklad k tomu, co jsem právě řekl. Jsem totiž přesvědčen, že musíme jednat tak, jako kdyby každý jednotlivec měl obrovskou hodnotu, jako kdyby si životy všech lidí byly v Božích očích rovny - jak to říkají věřící." Tak kdo je realista - materialista nebo křesťan?