ateismus

Na světě jsou dva základní filozofické systémy.

-náboženství - - - tento systém počítá s nějakou vyšší bytostí, která řídí běh světa
-ateismus - - tento systém předpokládá, že běh světa je samovolný a nezávislý

Již od počátku lidské civilizace jsou tyto systémy základem lidské společnosti. Vyrojily se další, ale ty jsou jen variací na tyto dva základní.
Ateismus není víra, je to názor, že vše plyne bez ohledu na člověka, bez ohledu na jeho činnost. Ateismus je zde od počátku věků, a tak když křesťané tvrdí, že jejich náboženství je člověku zcela přirozené, tak i ateismus je v každém z nás. A asi nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že v každém člověku jsou oba tyto názory hluboce zakořeněny. Je jen na nás, který se v nás rozhoří.
Takže s přirozeným tíhnutím k bohu je něco v nepořádku. Člověk boha bere jako něco, co mu pomůže v dobách zlých i v dobách dobrých. Ateismus uznává silu přírody a ctí základní fakt, že

vše kolem plyne zcela nézavisle na lidské činnosti.

Vesmír existoval, existuje a bude existovat bez ohledu na to, zda člověk chce či nikoli. Na nábožensky založených lidech se mi líbí,jak věří své představě.
Co však ateismus nabízí?
Ateismus sám o sobě nenabízí nic. Ani nemůže, protože lidský život byl člověku dán prostřednictvím jeho matky a otce a příroda nás o tento život připraví. Ateismus neukazuje zářné zítřky, není totiž učením. Je to názor, že v podstatě jsme součástí přírody, že nemáme výjimečné postavení. Jsme produktem přírodních zákonů.
A proto se ji musíme podřídit. Přírodu nelze uplatit, nelze ji ani obejít. Lidstvo již dosáhlo úspěchů v boji s prodloužením žvota, ale tyto úspěchy jsou na druhé straně vykoupeny smrtí novorozenců v rozvojových zemí.
Ateimus není učením, které lze následovat a dostat za to nějakou odměnu. Ateismus je názor, který lze přijmout či odmítout. Ateismus není o náhodě, není o zázracích. Vše, co se stalo, bylo výsledkem fyzikálních či chemických zákonitostí. I přirozený výběr má své zákonitosti. Náhodou můžeme potkat přítele na ulici, ale náhodně se nikdy nespojily atomy. To že vznikl život na této planetě nebylo souhrou náhod, ale souhrou přírodních zákonů, které daly základ formou výběru, nikoliv formou stvoření.
Člověk materialistický ví, jak možná vznikl svět, ale neví způsob. Názory na vznik světa se různí a postupně i upravují dle nových vědeckých objevů. A naši potomci budou žasnout nad naší nevědomostí. Avšak člověk neustále hledá otázky a odpovědi. Toto hledání odpovědí je v nás hluboce zakořeněné. To mu však umožňuje neustále hledat způsob jak mohl tento svět vzniknout. Materialisté se domnívají, že nejdříve byl stvořen vesmír jako takový. Kdy vznikl v současné době nevíme přesně. Lze se domnívat, že to bylo před mnoha miliardami let, avšak nevíme to přesně. To však nemění nic na situaci, že lze dokázat, že zrození vesmíru bylo zcela přirozené. Na otázku, proč vznikl vesmír, není odpověď, protože vesmír vznikl, aniž má nějaký smysl. Nemá žádný cíl, žádné ideály. Prostě je. Můžeme se dohadovat, zda je vznik vesmíru čas, kdy se utvořila hmota, nebo dříve. Vesmír plyne zcela nezávisle na nás. Nemůžeme jej ovlivnit, jen poznat. Krása vesmíru se plně projeví až tehdy, pokud jej chceme poznat. Na druhou stranu lze najít lehké odpovědi na všechny otázky: prostě řekneme, že za vše může bůh a je to. Náboženství nehledá odpovědi, nedává otázky. Ateismus se snaží pochopit podstatu světa, podstatu vesmíru i života.
Ateismus předpokládá, že nelze ovlivnit podstatu přírody .Vesmír plyne nezávisle na nás. My jako lidstvo jsme pouhou součástí planety, ale nemůžeme ovlivnit její podstatu. Jistě, člověk svou činností ovlivňuje ráz krajiny, mění ji a dost často k horšímu. Ale to je vše co dokáže/zatím. Nemůže ovlivnit podstatu této planety jako takové. Lidé, kteří si myslí, že změní vesmír, že lidská činnost ovlivní přírodu, jsou bláhoví. Jistě, můžeme si myslet, že lidská činnost ovlivní naší planetu. Nic víc, planeta za několik miliónů let bude stejně zničena, a tak se vlastně nic nestalo. Člověk si často hraje na boha a pak boha prosí.
Spousta lidí věří v boha jen proto, že nejsou schopni přijmout fakt, že pocházejí z opic, a že život jako takový nemá smysl.
Příroda je velmi podivná, vše je v ní nastaveno zcela přesně. Stačí velmi málo a nevznikne hvězda, nevznikne hora či život. Mnozí křesťané z toho usuzují, že příroda sama nemohla dát podnět ke vzniku něčeho tak úžasného, jako je život. Že za životem musí být nějaký stvořitel, kterého ztotožňují s bohem. Ale už vůbec neuvažují nad tím kde se tento stvořitel vzal. Něživá hmota se nemůže přetvořit v živou, ale neživý bůh stvoří živého člověka. Biologie a vše kolem ní je pro mě španělskou vesnicí. Neumím vysvětlit jak funguje DNA, jak může přechovávat informace. Ale mohu spíše věřit ve vznik života z neživé hmoty, než ve vznik života mávnutím boha. Podívám-li se na východ slunce, mohu to brát ze dvou hledisek.:
1-slunce vyšlo, protože to někdo chtěl .
2-slunce vyšlo, protože to tak musí být.
Za několik miliónů let slunce vyhasne a ani bůh tomu nezabrání. Vesmír je podřízen přísným zákonům, které člověk sice nechápe či ještě neodhalil. Ale přesto jsou. A nikdo, ani bůh s nimi nic neudělá. Každé ráno pro někoho slunce vychází a pro někoho slunce zapadá. To je život. Čas plyne a plyne. Nikdo ho nevrátí. Vše má svůj čas. Čas zrození i smrti. A čas, který je mezi tím je nám dán, abychom ho prožili. Nejde o to, zda ho prožijeme podle nějakých představ či nějakých nařízení, ale abychom ho mohli prožít podle sebe. Lidský život je pro někoho dlouhý, pro někoho krátký. Každý z nás by měl mít právo ho prožít podle sebe, a ne podle druhých.
Každý z nás se jednoho dne zeptá:
Proč jsem tady a jaký smysl má lidský život?
Na rozdíl od mnoha jiných lidí nechci nikomu vnucovat odpověď.Ale pokud beru za bernou minci, že vše je zde pro boha, kvůli bohu, pak teprve mě napadá otázka, jaký je vlastně smysl života. A třeba právě lidský život nemá smysl a představa boha je jen pokusem se smířit s tím.