TACTTUS, PUBLIUS CORNELIUS - významný římský historik (asi 55-120 n. 1.). Napsal čtrnáct knih Dějin, z nichž se zachovaly čtyři a začátek páté, a šestnáct knih Andlů, z nichž se zachovalo deset úplně a dvě částečně
TALBOT, WILLIAM HENRY FOX - britský asyriolog (1800-1877). Více než jeho významné příspěvky k rozluštění klínového písma jsou známy jeho fyzikální pokusy, jimiž objevil princip fotografie, tzv. "talbotypie' `
TALENT (řec.) - řecká jednotka hmotnosti, později peněžní; v různých dobách a městech byla různá. V atticko-eubojské soustavě se rovnal 26,2 kg, v aiginské 37,8 kg. Talentem nazývali Řekové i babylónskou jednotku hmotnosti (asi 29,5 kg)
TALLEYRAND, CHARLES MAURICE DE PĚRIGORD - francouzský politik a diplomat ( 1754 až 1838). Sloužil za všech režimů tehdejší Francie a proslul svou úskočností a zrádnostf právě tak jako obratností a státnickým rozhledem
THÉBY (řec. Thébai) - 1. město v Boiótii ve středním Řecku; 2. z fečtiny odvozený název Vesetu, hlavnfho města Egypta v době Nové Říše
THEMISTOKLĚS - athénský státnfk a vojevůdce (asi 524-459 před n. 1.), vítěz nad perským lodstvem v bitvě u Salamfny roku 480 před n. 1. Dal opevnit přfstav Peiraieus a vybudoval mohutné válečné a obchodnf lodstvo. Jako představitel demokratické strany byl napadán konzervativci, kteří nakonec dosáhli roku 471 před n. 1. jeho vypovězení z Athén. Perský král mu poté svěřil jako svému místodržiteli vládu v Magnésii nad Maiandrem
THEODOSIUS I.- římský císař v letech 379 až 395. Roku 380 prohlásil křestanství za jediné státem uznávané náboženství; později vydal řadu zákonů proti pohanům a dal uzavřít jejich chrámy. Po jeho smrti byla římská říše rozdělena na východní a západní
THEODOSIUS II - východořímský císař v letech 408-450. Zakázal pohanské náboženství ve své říši a dal zbořit řadu stary'ch chrámů
THEOKRITOS - řecký básník ze Syrakús (asi 30()-260 před n. 1.) zakladatel idylické poezie
THEOPOMPOS- řecký řečník a historik (asi 378-322 před n. l.). Z jeho Řeckých dějin a Dějin Filipka 11. se zachovaly jen zlomky; v jednom z nich je i jméno žháře Artemidina chrámu v Efesu
THERMOPYLY - soutěska ve středním Řecku, kde byla roku 480 před n. 1. svedena obranná bitva Řeků s Peršany, ve které padl spartský král Leónidás s celým svým voj skem
THĚSEUS - mytický hrdina, athénský král. Spolu s přítelem Peirithoem, králem Lapithů, bojoval proti divokým Kentaurům, s Héraklem vedl válku proti Amazonkám, s pomocí Ariadny zabil v krétském labyrintu obludu Mínótaura
THOMPSON, EDWARD HERBERT - americký archeolog (1860 až 1935). Při výzkumech památek starých Mayů v Yucatanu se spustil ve skafandru do "Svaté studně" v Chichen Itzá
THOVT (řec. Thóth) - egyptský bůh měsíce a moudrosti; byl mu připisován též vynález písma. Zobrazován byl v podobě ibise nebo jako muž s ibisí hlavou, někdy též jako pavián
THÚKÝDIDÉS - řecký historik (kolem 460 až 395 před n. 1.). Napsal Dějiny peloponnéské války, které se sám zpočátku zúčastnil jako velitel athénského lod'stva. Pro kritičnost k pramenům, systematičnost výkladu a vysvětlování událostí z přirozených příčin (zejména mocenskými a hospodářskými poměry) se stal zakladatelem vědeckého dějepisectví
THUTMOSE III. (řec. Tuthmósis) - egyptský král 18. dynastie, spoluvládce a nástupce královny Hatšepsovety (asi 1490 resp. 1468 až 1436 před n. 1.). Za jeho vlády dosáhl starověký Egypt největší rozlohy; válečnými výboji si podmanil na východě území až k střednímu Eufratu a na jihu až k čtvrtému nilskému kataraktu. Egyptská moc v těchto územích byla však nepevná a jeho nástupci vzdálenější oblasti brzy ztratili
TIGLATPILESAR III. - asyrský král v letech 745-727 před n. 1. Dobyl rozsáhlých oblastí až k pobřeží Středozemního moře; v Babylóně vládl pod jménem Pulu
TÍMOTHEOS - řecký sochař z poloviny 4. století před n. 1., známý zejména sochou Lédy s labutí. Zúčastnil se výzdoby Asklepiova chrámu v Epidauru a Mauzolea v Halikarnassu
TfRYNS - hrad v Argolidě na Peloponnésu, podle mýtů sídlo Héraklovo. Postaven byl asi na přelomu 15.-14. století před n. 1., zničen byl Argejci za války se Spartou v první polovině 5. století před n. 1.; některé jeho hradby jsou až 17,5 metru silné
TITÁNI - podle řeckých mýtů potomci boha nebes Úrana a bohyně země Gaie. Bylo jich v první generaci dvanáct; nejmladší z nich, Kronos, zbavil Úrana moci a stal se vládcem nad nebem i zemí. Z trůnu ho svrhl po urputném boji jeho syn Zeus, který pak zaujal jeho místo jako nejvyšší bůh stary'ch Řeků
TITUS římský císař v letech 79-81
TRAJAN - římský císař v letech 98-117
TROJSKÁ VÁLKA - podle Homéra výprava spojených vojsk Achajů, vedených mykénským králem Agamemnonem, proti maloasijskému městu Tróji. Příčinou této války byl únos manželky spartského krále Heleny trojským princem Paridem; trvala deset let a skončila dobytím a zničéním Tróje. Ve starověku se trojská válka povaiovala za historickou skutečnost, moderní učenci o ní pochybovali. Vykopávky německých archeologů Schliemanna a Dórpfelda a nověji Američana Blegena Trója. Stav po Schliemannových vykopávkách roku 1873 však ukázaly, že Homérovy básně mají historické jádro a že k pádu Tróje došlo asi v letech 1250-1200 před n. I.
TURAJEV, BORIS ALEXANDROVIČ - zakladatel ruské a sovětské egyptologie ( 1868-1920).
TUTANCHAMON - egyptský král 18. dynastie, jehož téměř neporušenou hrobku se zachovanou mumií a množstvím pokladů objevil roku 1922 H. Carter. Přesné datum jeho vlády neznáme; orientačně se uvádějí léta 1347-1š39 před n.1. Jinak to byl celkem bezvýznamný panovník a zemřel asi osmnáctiletý.
TYRAN (řec. tyrannos) - samovládce v řeckém méstském státě. V předklasické době v 7.-6. století před n. I. měla vláda tyranů zpravidla pokrokový protiaristokratický charakter (raná tyrannis), v době helénistické se tyranové opírali jen o vojenskou moc svých družin (pozdní tyrannis); v maloasijských řeckých státech byli tyranové povětšině nástroji perských vládců.
TYRTAIOS - jediný významný spartský básník. Do Sparty přišel z maloasijské Iónie ve druhé polovině 7. století před n. 1.; skládal vojenské pochody a elegie.
ÚDOLÍ KRÁLÚ (arab. Bibán el-Mulúk) - "Město mrtvých králů", součást pohřebiště hlavního města egyptské Nové říše Vesetu (Théb). Leží na levém břehu Nilu, proti dnešnímu Karnaku.
UR - sumerské město u dolního Eufratu, dnešní Mukajjar v Iráku. Vznikl zde jeden z nejstarších historicky doložených městských států a byl zde postaven jeden z nejstarších mezopotamských zikkuratů (asi ve 30.-28. století před n. l.).
URARTU - starověké království na území dnešního východního Turecka, západního Íránu a Arménské SSR. Jeho rozkvět spadá do 9.-6. století před n. 1. Urartejci měli vlastní hieroglyfické písmo, později převzali od Asyřanů klínové písmo, jež zdokonalili. Jejich kultura měla silný vliv na sousední národy i na pozdější vývoj staroarménského národa.
URNAMMU - sumerský panovník, zakladatel 3. dynastie urské. Vládl koncem 22. století před n. l.
URNANšE - sumerský panovník, zakladatel lagašského království asi v 26. století před n. 1.
URUK - sumerské město u dolrrího Eufratu, dnešní Varka v Iráku. Sídlo legendárního krále Gilgameše, který jej prý dal obehnat mohutnou hradbou. Tamější panovník Lugalzaggesi sjednotil v 25. století před n. 1. poprvé Sumer.
USIRE (řec. a lat. Osiris, druhý pád Osirida) - jeden z nejvyšších egyptských bohů, bratr a manžel bohyně Esety a otec boha Hora. Původně byl ctěn jako bůh země a její plodnosti, později hlavně jako vládce podsvětí. Byl zobrazován s vysokou korunou, berlou a důtkami.
UTANAPIŠTIM - hrdina eposu o Gilgamešovi, resp. jeho epizody o potopě světa. Gilgameš ho navštívil na své cestě za hledáním nesmrtelnosti a dověděl se od něho, jak se zachránil; jeho vypravování převzali téměř doslovně autoři biblického vypravování o Noemovi a potopě.
VALLE, PIETRO DELLA - italský cestovatel po zemích Předního východu (1586-1652). Roku 1626 přinesl do.Evropy první ukázky klínového písma z Persepole a dvě mumie z Egypta.
VATIKÁNSKÉ MUZEUM - jedno z nejvýznamnějších muzeí řecko-římských i jiných uměleckých památek. Vzniklo ze sbírky antických soch papeže Sixta IV., založené roku 1471, a soukromé sbírky kardinála Ludovisiho, založené roku 1622. Veřejnosti bylo zpřístupněno teprve počátkem 19. století.
VENTRIS, MICHAEL - anglický architekt a filolog ( 1922-1956). Rozluštil roku 1952 krétské lineární písmo B a spolu s J. Chadwickem dokázal, že jazyk textů sepsaných v tomto písmu je starobylá řečtina.
VERGILIUS (Publius V. Maro, druhý pád Vergilia Marona, Publia) jeden z největších římských básníků (70-19 před n. l.). Proslul svými Bukolikami a Georgikami, a zejména rozsáhlým eposem Aeneidou (o osudech trojského uprchlíka Aenea, ktery' založil v Itálii město, z něhož vzešel Řím).
WINCKELMANN, JOHANN JOACHIM německý badatel, zakladatel vědeckého výzkumu dějin antického umění a umělecké archeologie (1717-1768). Jeho Dějiny umění starověku (1764) probudily zájem o antické umění v celé Evropě
VESET (řec. Théby) - hlavní město Egypta v době Nové říše (asi 1580-1090 před n. L). Na jeho místě vzniklo několik arabskýeh vesnic, z nichž nejznáméjší je Karnak, a město Luksor. Trosky jeho chrámů a hrobky na jeho pohřebištích patří k nejímpozantnějším v Egyptě
VESPASIANUS - římský císař v letech 69-79
VILLIERS DE L'ISLE ADAM, PHILIPPE - velmistr řádu rhodských rytířů (1464-1534). Roku 1522 kapituloval před Turky a ztratil Rhodos. Jeho nepřímý potomek Philippe Auguste Villiers de 1'Isle Adam (1840-1889) byl jako básník a spisovatel významným představitelem francouzské dekadence
VITRUVIUS římský architekt a stavitel asi z přelomu starého a nového letopočtu. Jako autor Deseti knih o architektuře stal se hlavním zprostředkovatelem vědomostí antických architektů a stavitelů pro novověkou Evropu
WILKINSON, JOHN GARDNER - britský egyptolog (1797-1875), průkopník egyptské archeologie Michael Ventris
WINCKLER, HUGO - německý asyriolog ( 1863 až 1913). Roku 1907 objevil archív chetitských velkokrálů v Chattuši u dnešní vesnice Boghazkóy v středním Turecku
WOOD, J. T. britský architekt a archeolog. V letech 1863-1874 kopal v Efesu a roku 1869 objevil zbytky Artemidina chrámu
WOOLLEY, LEONARD CHARLES - britský archeolog (1880-1960). Kopal zejména v jižní Mezopotámii, od roku 1922 v Uru, kde objevil Nannarův zikkurat, hrob královny Šubady a nápis sumerského krále Aannipaddy
XERXÉS (pers. Chšajárša) - perský král v letech 485-464 před n. 1. Roku 480 zaútočil na Řecko, dobyl a vyplenil Athény, ale ještě téhož roku byl poražen v námořní bitvě u Salamíny. Roku 479 před n. 1. podlehlo jeho vojsko Řekům u Plataj v Boiótii a jeho lod'stvo v námořní bitvě u mysu Mykalé
YOUNG, THOMAS - britský lékař, fyzik a přírodovědec (1773-1829). Zabýval se luštěním egyptských hieroglyfů a už před Champollionem určil správný výklad několika znaků
ZĚNODOTOS Z EFESU - řecký literární kritik a historik (asi 320-260 před n. 1.), knihovník alexandrijského Mú-. seia. Sestavil slovník k Homéro vi a první se pokusil uvést jeho básně do původní podoby
ZEUS lat. Iuppiter) nejvyšší řecký bůh, syn Titána Krona a jeho manželky Rheie, svrchovaný vládce nad bohy a lidmi
ZIKKURAT - mezopotamská chrámová stavba v podobě stupňovité věže se schodišti a svatyní na nejvyšším stupni ("babylónská věž")
ZIUSUDRA - hrdina potopy světa ze sumerských básní, předobraz asyrsko-babylónského Utanapištima z eposu o Gilgamešovi a biblického Noema
ZOEGA, GEORG - dánský učenec ( 1755-1809). Zabýval se antickými a egyptskými uměleckými památkami, roku 1797 vydal spis 0 obeliscích a jejich hieroglyfických nápisech
ZáILOS Z AMFIPOLE - malicherný kritik Homérových básní (4.-3. stol. před n. l.), zvaný "Bič na Homéra"
ZONARAS, IOANNIS - byzantský historik z 12. století, autor Přírzcčky vŠeobecné historie (1118), jež obsahuje četné citáty z mnoha dnes už ztracených starověkých děl
ŽÁBA, ZBYNĚK - československý egyptolog (1917-1971). Byl profesorem Karlovy univerzity a ředitelem Čs. egyptologického ústavu v Praze a Káhiře. Vedl výzkumy v Núbii a vykopávky v hrobce velmože Ptahšepsese u Abúsíru, jejíž odkrytí ukázalo, že je největší známou nekrálovskou hrobkou v Egypté