AANNIPADDA - král první dynastie v sumerském Uru, jeden z nejstarších panovníků
v Mezopotámii, který zanechal o své existenci přímý písemný doklad. Vládl asi v 28.-27.
století před n.l. (podle dřívějších odhadů až ve 31. stol. před n. l.)
ABBÁS I. - egyptský místokrál v letech 1849-1854 pod tureckou svrchovaností. Snažil se o
nezávislost Egypta na Turecku i na evropských mocnostech
ABÚ SIMBEL - místo v egyptské Núbii se dvěma skalními chrámy, z nichž větší dal postavit
Ramesse II. sobě (a bohům Amenreovi, Raharachtejovi a Ptahovi) a menší své manželce
Nefertari (a bohyni Hathoře). Před zaplavením tohoto místa vodami nové Asuánské přehrady
byly oba tyto chrámy v letech 1966-1968 i s přilehlým skalním masívem rozřezány a pak
znovu sestaveny na nedalekém úbočí. Záchrannou akci organizovalo UNESCO a výzkumných
prací na záplavovém terénu se zúčastnil i Čs. egyptologický ústav Karlovy univerzity
ADAD - asyrsko-babylónský bůh bouřky, dešťů, vichřic a povodní
ADLER, FRIEDRICH - německý architekt a archeolog (1827-1908). V letech 1875-1881 vedl
s Curtiusem vykopávky v Olympii
AFRODÍTA - řecká bohyně lásky a krásy
AGAMEMNÓN - mytický král mykénský,
v Homérových eposech vrchní velitel spojených řeckých vojsk před Trójou
AGATHÓN - řecký básník tragédií z druhé poloviny 5. století před n.l.,
přítel Sókrata a Platóna
AGÉSANDROS - rhodský sochař z první poloviny 1.
století před n.l., jeden z tvůrců sousoší Láokoónta
AHMÓSE I. (řec. Amósis ) egyptský král asi v letech 1580 až 1555 před n. l., zakladatel
18. dynastie, kterou začíná doba Nové říše
ACHAIMENOVCI - perská dynastie v letech 549-330 před n. 1., jejíž panovníci založili říši
zahrnující Persii, Mezopotámii, Malou Asii, Přední východ a Egypt. Její zakladatelem byl
Kýros Veliký a posledním panovníkem Dáreios IIL, zbavený trůnu Alexandrem Velikým
ACHAJOVÉ (Achajci) - jeden z nejmocnějších řeckých kmenů,
které osídlily území dnešního Řecka na sklonku první poloviny 2. tisíciletí přeď n. 1.
V
Homérových básních souhrnný název všech Řeků před Trójou
ACHILLEUS - mytický hrdina trojské války, nejsilnější a
nejchrabřejší ze všech řeckých bojovníků
ACHNATON (Amenhotep IV.) egyptský král I8. dynastie (asi 1367-1350 před n. 1.). Provedl
reformu egyptského náboženství a založil nové hlavní město Achetaton; jeho nástupci se
však vrátili k starému náboženství i do starého hlavního města Vesetu (Théb)
AIOLOVÉ - jeden z řeckých kmenů, které osídlily území středního
Řecka asi . na sklonku první poloviny 2. tisíciletí před n. 1., později také
severozápadní oblast Malé Asie
AISCHINĚS - athénský stámík a řečník (asi 390 až 315 před n. 1.),
zakladatel fečnické školy na Rhodu
AISCHYLOS - jeden z největších řeckých a světových dramatických básníků
(525 až 456 před n. 1.). Napsal 90 tragédií, z nichž se nám dochovalo sedm: Prosebnice,
Peršané, Sedm proti Thébám, Upoutaný Prométheus a trilogie Oresteia
AKADEMIE - Platónova filozofická škola v Athénách, založená kolem roku 387 před n. I. a
zrušená roku 529 n. 1. císařem Justiniánem. Název odvozuje od héroa Akadéma, jemuž byl
zasvěcen háj, kde bylo její sfdlo
AKERBLAD, JOHAN DAVID - švédský diplomat, archeolog a orientalista (1763-1819).
Zasloužil se o pokrok v luštění klínového písma
AKKAD - hlavní město akkadské říše, založené ve 24. století před n. 1. Sargonem I. a
dosud neobjevené. Jeho jménem se někdy nazývá celá severní Babylónie
AKROPOLIS (- 1. opevněná výšina v řeckých městech, "vyšehrad". 2.
Akropolis (s velkým zač. písmenem) - pahorek s Parthenónem a jinými chrámovými stavbami
v Athénách
ALEXANDR VELIKÝ (řec. Alexandros Megalos) - makedonský král, vynikající vojevůdce a
organizátor (356-323 před n. 1.). Na makedonský tnin nastoupil rokti 336 před n. L;
roku 334 před n. 1. se vypravil proti Persii a v krátké době osvobodil od její nadvlády
všechny řecké státy v Malé Asii, roku 332 před n. 1. zbavil perské nadvlády Egypt a stal
se jeho králem, roku 331 před n. 1. vtáhl do
Babylóna a do Persepole; roku 330 před n. 1., po smrti perského krále Dáreia IIL, se stal
pánem celého Blízkého východu až po Indii. "Světová říše", kterou vytvořil, byla však
nepevným svazkem a po jeho smrti se rozpadla
ALKAIOS - řecký lyrický básník z Mytilény na Lesbu (asi 625 - pol. 6.
stol. před n.1. ). Z jeho díla se zachovaly jen zlomky
ALKAMENÉS - athénský sochařz druhé poloviny 5. století před n.l., žák
Feidiův
ALKIBIADÉS - athénský státnfk a vojevůdce (451 až 404 před n.l.).
Proslul svými schopnostmi a přehnanou ctižádostí, úspěchy i nezdary; jeho strýcem byl
Platón
AMAZONKY - mytický národ bojovných žen v Malé Asii, tradiční nepřítel Řeků. Bojoval s
nimi Héraklés a Théseus, napadly Athény, naposledy zkřížily zbraně s Řeky v trojské válce
AMENEMHET III. .(řec. Amennemés) - egyptský král 12. dynastie, stavebník pyramid u Dášúru
a Hauváry. Za jeho vlády (asi 1845 až 1800 před n. 1.) dosáhla Střední říše největšího
rozkvětu
AMENHOTEP III. (řec. Amenófis IIL) - egyptský král 18. dynastie. Vládl asi v letech
1408-1367 před n. 1. a u svého zádušního chrámu v západním Vesetu se dal i s manželkou
zpodobnit na dvou obrovských sochách, jimž se dostalo názvu "Memnonovy kolosy"
AMMIANUS MARCELLINUS - poslední významny' antický historik
(asi 332-400 n.l.). Původem byl Řek, ale svých 31 knih o dějinách římského císařství
napsal latinsky
AMON - jeden z nejvyšších egyptských bohů. Původně byl uctíván ve Vesetu (Thébách), od
dob Nové říše pak v celém Egyptě. Byl zobra
zován v lidské podobě s vysokou korunou ozdobenou dvěma péry; jeho posvátným zvířetem byl
beran
AMOREJCI - obyvatelé starověké země Amurru, která ležela na západ od Babylónie.
Několikrát vtrhli do Mezopotámie a ovládli ji; také Chammurabiho dynastie byla ama
rejského původu
ANAKREÓN Z TEU - řecký lyrický básník z druhé poloviny 6. století
před n. L, opěvovatel krásy, lásky a pohody
ANATÓLIE - z řečtiny převzatý název "Východní země", tj. starověké Malé Asie
ANTĚNÓR - athénský sochař z rozhraní 6.-5. století před n. l., tvůrce
sousoší Tyranobijců pro athénskou Agoru, odvlečeného za perského vpádu Xerxem a pak
vráceného Alexandrem Velikým
ANTONIUS, MARCUS - římský státník a vojevůdce (83-30 před n.1.).
V občanských válkách po Caesarově smrti se zmocnil východní řásti říše a usadil se v
Alexandrii, kde zcela podlehl Kleopatře; později byl římským senátem prohlášen za zrádce
a po pot~ažce svých vojsk Octavianem spáchal sebevraždu
ANU (sumersky An) - asyrsko-babylónský bůh nebes
ANUP (řec. Anúbis) - egyptský bůh zemřelých, strážce mrtvých a pohřebišt. Byl zobrazován
jako člověk se šakalí hlavou nebo jako sedící šakal
APELLĚS - největšf řecký malíř (asi 356-308 před n. 1.). Proslul zejména
jemným vystižením duševních stavů a dokonalým realismem při zobrazování postav
APOLLODÓROS - athénský malíř z druhé poloviny 5. století před n.l.,
podle
antických zpráv objevitel zákona perspektivy
APOLLóN (lat. Apollo) - řecký bůh slunečního jasu, hudby a věštění; syn
nejvyššího boha Dia a Titánky Léty, bratr Artemidin
APOLLóNIOS RHODSKÝ - 1. řecký básník z 3. až 2. století před n. 1.,
autor eposu o Argonautech; 2. rhodský sochař z 1. století, jeden z tvůrců sousoší
Farneský býk
ARAMEJCI - semitské kmeny, jejichž skupiny vytvořily ve 2. a 1. tisíciletí před n. 1.
několik států v Přední Asii. Později podrobeni Peršany, ale jejich jazyk, aramejština,
se stal obecným dorozumívacím jazykem v Přední Asii
ARGONAUTÉ (z řeč.) - dosl. "Plavci na (lodi) Argó", kteří se podle řeckých bájí účastnili
výpravy za zlatým rounem do Kolchidy. Byli mezi nimi největší řečtí rekové (Héraklés,
Théseus, Meleagros, Kastór, Polydeukés aj.) a jejich vůdcem byl hrdina Iásón
ARÉS - řecký bůh války, syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry.
Římský bůh války Mars není s ním zcela totožný
ARCHIMÉDÉS - řecký matematik a.fyzik, zakladatel teorie mechaniky a
hydrauliky, vynálezce a konstruktér četných strojů; jeden z největších věďců staróvěku.
Žil v letech 287-212 před n. 1. a pocházel ze Syrakús, při jejichž dobývání Římany byl
zabit
ARCHÓN dosl. "vládce", titul nejvyššího úředníka nebo člena sboru
nejvyšších úředníků v městských státech starověkého Řecka, zejména v Athénách r
ARIADNA - dcera mytického krále Mínóa na Krétě. Pomohla athénskému Théseovi zabít obludu
Mínótaura a pak s ním prchla; na ostrově Naxu se stala manželkou boha Dionýsa
ARÍóN - řecký básník, hudebník a zpěvák z přelomu 7. a 6. století před n.
I. Pocházel z Méthymny na Lesbu; z jeho díla se nic bezpečriě pravého nezachovalo
ARISTARCHOS ZE SAMOTHRÁKY - řecký literární vědec z 2. století před n.1., působící v Alexandrii. Zabýval se výkladem a vydáváním děl starších básníků, k nimž
napsal 800 komentářů
ARISTARCHOS ZE SAMU - řecký matematik a astronom (asi 320-250 před
n. 1.), působící v Alexandrii. Jako první vystoupil s názorem, že Země se otáčí kolem
Slunce
ARISTOFANÉS - největší řecký básník komedií (asi 445-380 před n. 1.).
Narodil se a působil v Athénách; napsal 44 her, z nichž se zachovalo jedenáct, mezi nimi
Jezdci, Oblaka, Vosy, Mír, Ptáci, Žáby, Ženský sněm, Lýsistrata a Plútos
ARISTOFANÉS BYZANTSKÝ - řecký literární historik a kritik (asi 257-180
před n. 1.). Působil v Alexandrii a patřil k nejučenějším pracovníkům tamější
Bibliothéky
ARISTOTELÉS - řecký filozof a učenec, "největší myslitel starověku"
(Marx). Narodil se v Stageiře na Chalkidice, žil v letech 384-322 před n.1. a už jako
věhlasný filozof byl vychovatelem Alexandra Velikého; kolem roku 335 před n. 1. založil
v Athénách filozofickou školu, která dostala název Lykeion. Zabýval se téměř všemi
obory lidských vědomostí a napsal 400 knih v rozsahu celé knihovny, z.nichž se zachovalo
necelých 1~50. Rozdělují se obvykle na spisy logické, metafyzické, přírodně
filozofické a přírodovědné, etické a politické a o slovesném umění
ARTEMIS (lat. Diana) - řecká bohyně lovu, zvěře a divoké přírody, dcera
nejvyššího boha Dia a Titánky Léty, sestra boha Apollóna
ARTEMÍSIA ( II. ) - manželka halikarnasského vládce Maussólla. Po jeho smrti vládla sama (asi 352 až 348 před n. 1.) a dala postavit a vyzdobit jeho náhrobek (Mauzoleum)
ASKLÉPIOS (lat. Aesculapius) - řecký bůh lékařství
ASSARHADON - asyrský král v letech 681-668 před n. 1.; za jeho vlády dosáhla Asýrie
největší rozlohy
AŠŠUR - 1. pevnost a hlavní město starověké Asýrie (dnešní Kallát Šerkát na pravém břehu
Tigridu); 2. hlavní asyrský bůh, ochránce města Aššuru a Asýrie
AŠŠURBANIPAL - asyrský král v letech 668-631 před n. 1.; za jeho vlády dosáhlo Ninive
největšího rozkvětu
ATHÉNA (lat. Minerva) - řecká bohyně moudře vedené války, umění a ochránkyně Athén;
zrodil ji Zeus z vlastní hlavy bez matky. Z chrámů postavených k jejímu kultu je
nejproslulejší Parthenón na athénské Akropoli
ÁTHÉNODÓROS - rhodský sochař z 1. století před n. 1., jeden z tvůrců
sousoší Láokoónta
ATLANTIDA - Platónem vybájený ostrov s důmyslným společenským zřízením a ideální státní
organizací. Ve starověku se o neexistenci Atlantidy nepochybovalo
ATON (dosl. "Sluneční kotouč") egyptské božstvo uctívané v rámci kultu slunce. Král
Achnaton ho povýšil na jediného uznávaného boha, aby tak zlomil moc vesetského kněžstva
boha Amona; tato náboženská reforma ho však nepřežila a jeho nástupcové se vrátili k
tradičnímu mnohobožství
ATTALOS III. -poslední panovník pergamského království, vzniklého v Malé
Asii po pádu říše Alexandra Velikého. Vládl v letech 139-133 před n. l. a svou závětí
věnoval Pergamon Římanům
ATTIKA - oblast ve středním Řecku. Tvoří poloostrov, který vybíhá jako trojúhelník do
Egejskěho moře; jejím střediskem jsou Athény
AUGUSTUS (pův. jménem Gaius Octavius, resp. Octavianus; 2. pád Augusta, Gaia Octavia,
resp. Octaviana) - adoptivní syn Caesarův, první římský císař. Žil v letech 63
Paul-Émile Botta
před n. 1.-14 n. 1. a jako vykonavatel Caesarovy závěti dosáhl po dlouhých bojích
absolutní mocí; za počátek jeho císařské vlády se pokládá rok 27 před n. 1., kdy mu
římský senát udělil posvátný titul Augustus ("Vznešený", "Velebný")
AVESTA - soubor náboženských knih Peršanů. Některé její části pocházejí až z první
poloviny 1. tisíciletí před n. 1.; zredigována byla v prvních stoletích n. 1.