Starý zákon
Starý zákon byl prohlášen za autorativní
na synodě v Jamnii v 90.r.n.l. Jeho základem se stal zákon/tóra/- 5.knih Mojžíšových. Sbírka
prorockých knih byla ucelena kolem roku 200 př.n.l. Třetí díl starého zákona byl uvařen
asi na Synodě v Jamii. Oficiální počet kanonizovaných spisů je tak 24.
Sbírka těchto knih byla prohlášena za pravidlo víry a života. Na textu pracovaly celé
generace po tisíciletí. Na začátku stojí Rabi Akiba/zemřel 133 n.l. a na konci stál
Móše-ben-Ašér 10.stol.nl. Tito písmaři/sóferím/ pracovali složitě a nesmlouvavě. Opravovali
chyby dřívějších písařů, špatné svitky a rukopisy ničili./ Kolik cenných informací tak
zmizelo/.
SeptuagintaZnění Starého zákona z roku 200př.nl. Je to překlad
do řečtiny. Překlad pochází z Egypta a podle legendy jej vytvořilo 72 učenců. Toto číslo
bylo zaokrouhleno na 70 a vznikl název Septuaginta - sedmdesátka. Vedle kanonických knih
obsahuje i řadu apokryfní spisy.
- Apokryfní Ezdreáš
- Judit
- Tobiáš
- 4 knihy Makabejské
- Ódy
- Modrost Šalamounova
- Báruch
- List Jeremiášův
- Zuzana
- Bél a drak
Některé apokryfy byly zavrženy už ve 2.století. Ale
dodnes jsou zdrojem nepříjemností. Luther je oddělil a ve své Bibli vložil mezi Starý a Nový
zákon. V dnešní Bibli již nejsou a nejsou tak uznávány.
Starý zákon, pouze Tóra/5.knih Mojžíšových/ se dochovalo u Samaritánů. Samaritáni byli osadníci
přivedeni do Samaří po pádu izralského království /r.722/ asyrským králem. Přijali izraelské
náboženství, ale když Židé odmítli jejich účast na obnově jeruzalemského chrámu, stali se jejich
nepřátelé. Jejich náboženským vůdcem se stal r.408 př.n.l. Manases, vnuk nejvyššího kněze, kterého
Nehemiáš vyhnal z Jeruzaléma proto, že se oženil s pohankou. Novým bohoslužebným střediskem
s pro ně stala hora Garazim s touto jedinou posvátnou knihou, psaných starším hebrejským písmem. V
této knize jsou jen nepatrné odchylky.
Starý zákon a Ježíš.