Aktuality,aneb krátké uvahy o všem.

Pravda
Často se lidé ohánějí tím, že oni znají pravdu. Často je prezentována jen ta pravá bílá pravda. Pamatuji se, jak ve škole učitel vyprávěl, že tráva je zelená, a to je pravda. Jeden kluk vytahl z tašky sprej a nastříkal na trávu černou barvu.
Tráva je černá. A kde je teď vaše pravda?
Od té doby vím, že pravda není bílá ani černá a že pravda není věčná. Ony matematické pravdy se zdají věčné, ale až jednou lidstvo zmizi, i ony přestanou platit. Lidstvo se často ptá po pravdách a často se jimi nechá vést. Jak bychom asi dopadli, kdyby se místo Krista narodil Lenin? Tisíc let omílaná lež o bohu se stala pravdou a důkazem, že ateistické učení o vývoji má pravdu. Lidstvo, aniž se ptalo po pravdě, vzalo za své pravdu o bohu a tvrdě ji tak dlouho vnucovalo všem, až raději mnozí uvěřili. Dnes se tak pravdou stává to, co pronesl náš nadřízený, naše strana, manželka či manžel. Pravdou se teď ohání kdekdo. A tak většina lidí už zanevřela na hledání pravdy. Ono hledání pravdy je náročné v tom, že když najdeme pravdu, tak je to většinou jen naše pravda. Pro jiné už tato pravda nemusí být pravdou.
Odpuštění.
Je spousta věcí, které přineslo křesťanství do lidské historie. Jednou z těchto věcí je odpuštění.
Odpuštění, které dává bůh člověku, který zhřešil. Člověk je pak čistý, morální. Je pak jedno, jak se chová k okolí, protože věří, že bůh mu odpustí. Ale o odpuštění by měl žádat člověka , kterému ublížil. A možná by se člověk měl chovat tak, aby nemusel žádat o odpuštění. Ale to by se nemohla projevit boží láska. Láska, pro kterou je odpuštění více než život prožitý v pokoře a v mravním přesvědčení.
Internetový hobby magazín. Radu jak na to zde najde každý kutil, stavebník, zahrádkář či chovatel. Rady, tipy, návody, fotografie
Hobby magazín pro šikuly, kutily a zahrádkáře ...

P.Švejnar buďte sebekritický
Prezidentem České republiky by měl být člověk, který zná českou povahu. Který bude bojovat za český národ. Je otázkou, co vlastně chcete. Čtyřicet let jste zde nebyl a teď nás chtete zachránit? Nebo toužíte po moci? Je mi záhadou, jak člověk, který by měl myslet realisticky, chce vést český národ, který o něj nestojí. Jistě po své cestě po vlastech českých najde mnoho lidí, kteří ho budou podporovat. Ale opravdu si myslíte, že můžete vést národ, o němž toho tak málo víte, a před kterým jste kdysi utekl?

Papež kritizoval vědu.
2.12.2007
Podle papeže je "věda v mnohém pro lidstvo dobrá, ale nemůže člověka vykoupit", člověk může být naopak vykoupen jen láskou. Naději podle papeže člověku garantuje nikoliv věda, ale pouze bůh.
Církev velice často argumentuje vykoupením, které může provést jen bůh svoji láskou. Vykoupením, které se mění v naději. V naději v .....? Jenže na co je člověku naděje, když ztratí vše, co má? Zůstane mu jen ta naděje, za niž si nic nekoupí. Člověk by měl mít právo na život. Bůh nám dává naději, ale jen církev má právo určovat, pro koho ta naděje je. Kolik lidí bylo podvedeno církví, podvedeno tou nadějí, která byla jen pro některé. Bůh sedící v nebesích je hodně vzdálený pro obyčejného smrtelníka. Zkuste poprosit o něco boha. Jistě, máte naději, že se to stane. Ale naděje, že se to nestane, je mnohem větší.
Každý z nás aspon jednou týdně žije v naději že.....Šéf mu zvedne plat, zažije krásné chvíle se svou sousedkou, vyhraje ve sportce, sežene něco dobrého k jídlu. Naděje je krásná věc a my lidé ji máme rádi. Dává nám naději, že i nám bude lépe.
Bůh nás vykoupí láskou. Jak krásné a moudré. Ale pokud se podíváme na to, že bůh jaksi zapoměl na svět. Že svět žije a dýchá bez boha. Že ač naději dává jen bůh, je mnohem větší naděje, že naději v něco nám dají naši blízcí.

Švejnar na hrad....
Širší vedení ČSSD doporučilo podpořit kandidaturu p.Švejnara na prezidenta. Tato strana, která chce chránit obyčejné lidi, jim chce dát za prezidenta, jakéhosi američana, který ví o České republice asi tolik, co já o ekonomických zákonitostech trhu.
Mohu věřit, že tento pán chce být dobrý prezident, ale jaksi se mi to příčí. Bude žít v Praze nebo v USA? Bude bránit nás, obyčejné čecháčky, nebo americký kapitál snažící se pževzít u nás to, co ještě není rozkradeno? P.Klaus odmítl veřejnou debatu s p.Švejnarem. P.Klausovi jsem v mnohém nevěřil, ale v tomto ho podporuji. O čem by ta debata byla?
O politice? O ekonomii? O parlamentní demokracii? Či o možnosti vyvlastnění půdy lidem, kteří se brání dálnicím? Prezident této republiy by měl být s ní spjatý a to nejen tím, že kdysi tady žil, ale že je schopen pochopit české srdce. A to u tohoto ekonoma je jaksi na pováženou. Možná až by se p.Švejnar stal prezidentem, létal by po světě a učil, jak se ekonom může stát prezidentem, a nebo bude jezdit po českých hospodách a přednášet o tom, jak je USA zemí neomezených možností? Sakra, proč jen nekandiduje na prezidenta USA?

Po přečtení několika křesťanských stránek na mne padla depka. Člověk musí být hodně silný, aby překousl křesťanský názor: Člověk, který nevěří v boha, je špatný, mentálně zaostalý, nemá budoucnost ani morálku a je odpadem společnosti. Ano, takovéto názory jsou publikovány lidmi, kteří hájí boží lásku. Po takovéto představě se nedivím, že mnozí lidé propadnou depresím, které se snaží vyřešit tím, že přijmou Krista. Po takovémto přijetí, zcela zákonitě, přijde úleva a naplnění jejich života. Pak s chutí prezentují stejné názory, které je dovedly do deprese. Jistě, mnoho lidí přijme Krista z jiných důvodů, ale v podstatě za stejných podmínek. Kristus je jim prezentován jako jejich zachránce a ochránce. Nechci snižovat důstojnost lidí, kteří v boha věří. Mají život naplněn a o to jde. Ale co nemohu překousnout je to, že nás ostatní považují za odpad, který je nutno vymítit. Často se setkávám s názorem, že jsem oběť socialistického státu, který mě potlačil myšlení. V mnoha mailech dostávám toto upozornění, že jsem narušen socialismem. Pár vyjímek mě nazvalo i estébákem. Na druhou stranu v mnoha mailech není o tomto ani zmínka. Musím napsat, že větší blbost je snad už jen tvrzení, že bůh mne miluje. Často mi lidé píší, jak mne, ač jsem ateista, bůh miluje, jak mě má rád, a že je ochoten mě vzít pod svá křídla. Bůh miluje své nepřátele, a tak se někdy divím, jestli vůbec miluje ty, kdo v něj věří. Nebo oni nepotřebují boží lásku? Jistě, všichni jsme ovlivněni společností, ve které žijeme. Ale názor si formujeme sami, bez ohledu na to, kdo je u vedení. Společnost nám nemůže přikázat morální názor. Ten si utváříme sami. Jistě, můžeme předpokládat, že nám náš mravní názor budou vnucovat. Ale například křesťanské církve od roku 325 do poloviny 19 století krmili lidstvo neustálými tezemi, jak je bůh dobrý, spravedlivý a věčný, a přesto se vždy našli lidé, kteří tomu nevěřili. Jistě, v dnešní době je už moc státu dostatečná, aby nám nalil do mozku své bludy. Ale toto lze říci i o křesťanství. I v dobách socialismu si mnozí lidé mysleli, že Amerika je zemí svobody, a že ona bude garantem svobody ve světě. Teď, když máme možnost ji lépe poznat, už jsme vystřízlivěli a poznali, že svoboda v Americe je jen pro některé, a že je velice relativní. Stačí se podívat na různé seriály, ve kterých je pánem městečka šerif či starosta. A svoboda ostatních je jen v tom, že se mohou svobodně rozhodnout, co si dát k večeři, nebo nařízení, že nesmíte ztloustnout, jinak vás propustí. A občas vás nutí zaměstnavatel volit toho, koho chce on. I mravní člověk někdy poruší svůj zákon. Voják zabíjející ve válce nepřemýšlí nad svou morálkou, která mu velí nezabíjet. Je poslušen morálce, že stát ma nad ním moc a je nutno ho poslouchat. Vina tak nepadá na vojáka a ani není za ni zodpovědný, ale na stát a jeho představitele. Jak malicherné se pak zdají vraždy ve jménu boha. Křesťané nám neustále tvrdí, jak náš život bez boha je prázdný. Jak oni sami prohlédli a poznali dobrotu boží. Možná je můj život prázdný, ale pokud bych uvěřil v boha, změní se něco? Naplní se můj život mravností? Ne, jen vírou v jakousi bytost, která mě miluje a rozhoduje o všem. Spousta lidí má svůj život naplněn rodinou, koníčky, chlastem či sledováním seriálů. O co jsou horší než křesťané? O to, že nevěří v boha. A tak bůh se pro mnoho z nás stává představitelem zla v lidech.
Království nebeské,
aneb fikce o tom, jak lidstvo uvěřilo v boha.

Jak by asi vypadal svět kdybychom všichni uvěřili v Ježíše Krista?
Stal by se lepším? Bylo by méně násilí?

1 - je potřeba boha nutná k životu?
2 - uvěřím-li, stanu se tak lepším?
3 - je církev zástupcem Krista zde na zemi?
4 - co se stane s ďáblem?

Když jsem si položil otázku, co by se stalo, kdybych uvěřil v boha já, nastal menší problém. Nejsem vzorem ctnosti, ale změnily by se dvě věci. Modlil bych se k bohu a dostal život věčný. Ale je nutno se zeptat co, nebo jaký důkaz by mě přesvědčil o bohu.
Zbavil by se svět válek? Ne, místo válek o nová území by se vedly náboženské války o tom, zda Kristus a bůh jedno jsou, zda má větší moc biskup francouzský nebo biskup německý. V dávných dobách kdy církev měla svoji moc se také válčilo.Ač je jeden Kristus v bibli našli mnozí něco jiného než ostatní a tak církev má mnoho řádů,které vyznávají a uznávají něco jiného.Místo policie by byla náboženská policie,která by důsledně kontrolovala co děláme a jestli to děláme dobře.bible je sice jen jedna.Ale kolik je už překladů a kolik názorů na bibli.Nepočítám názory nás ateistů.Ale vždyť křesťané mají problémy při vysvětlování skutečností.Muslimové dobře vědí jak se provádí kontrola čistoty víry.
Na školách by se vyučovalo náboženství.Nač by nám byla matematika,fyzika když podstatu motoru auta lze vysvětlit jednoduše.Bůh nam dal motor,který pohání auto a tak to je.Ne nedělám si legraci,ale náboženství se neptá proč,ale bere vše jako výsostný projev boží moudrosti a dokonalosti.Proč by měli pokračovat lékařské výzkumy když bůh nám dá život věčný.Proč bychom měli létat do vesmíru a poznávat jej,když stvořitel jej stvořil pro nás.Nedovedu si představit,že ve školách by se 5 hodin denně vyučovalo náboženství a 1 hodinu čtení a to jen proto abychom si mohli číst biskupské listy.Nač by byla televize,když zábava není nutná. Svět by se stal šedým a jednotvárným,ale nám by to nevadilo,proto že bůh by nám dával sílu,lásku.Nač bychom pak měli milovat své ženy,své muže ,otce a matky,když jediná jediná povolená láska je láska k bohu a druhým. vymizelo by násilí,ale co když by nás někdo chtěl přesvědčit o svém názoru